Pacient, kterému hrozilo, že přijde o nohu, nakonec z nemocnice odešel po svých.
První člověk tuto léčbu v Česku podstoupil v květnu 2003, od té doby už přibylo několik dalších.
Komu pomohou pijavice
Jako návštěvníci z časů dávno minulých mohou působit i pijavice. Po staletí se věřilo, že mohou vysát z těla špatnou krev. Dnes je využití pijavic mnohem užší, ale jsou situace, kdy k nim rády sáhnou i renomované kliniky.
Například v USA mohou lékaři používat pijavice při léčbě některých pooperačních stavů.
"Třeba když se přišije prst, ale je porušený odtok krve žílami. Tam se nechala přisát pijavice, která mimo jiné pouštěla do rány hirudin, snižující srážení krve. Když se s touto metodou vydrželo dostatečně dlouho, nové cévy začaly prorůstat do tkáně," vysvětluje plastický chirurg Miroslav Tvrdek.
V Česku chirurgové pijavice nasazovali ještě před deseti lety. V české přírodě pijavka lékařská (jak zní správný biologický název) téměř vymizela. V zahraničí se pijavice pro lékařské účely pěstují na speciálních farmách.
Rybí doktor
Podobně lékařům pomáhá i "ryba doktor", jak je někdy nazývána kaprovitá rybka Garra rufa, která pochází z tureckého Kangalu.
Tyto ryby kdysi obydlely potoky napájené horkým pramenem, v nichž je minimum potravy. A jelikož horké prameny používali místní lidé ke koupání, ryby si našly náhradu i v lidské kůži.
Místní obyvatelé brzy zjistili, že lidem trpícím kožním onemocněním ryby pomáhají s "léčbou". Může jít třeba o pacienty s lupénkou.
V Česku zatím nikdo takto ryby nezaměstnal. "Někteří pacienti za touto léčbou jezdí do zahraničí - do Rakouska, Německa, Turecka. Chválí si to," říká specialista na léčbu lupénky profesor František Novotný. Podle něj se metoda nehodí pro každého a je poměrně málo úspěšná.
Moderní versus prastará léčba
Za některými neobvyklými léčebnými metodami stojí pozorovací talent. Lidé si třeba všimli, že rány, do kterých se dal určitý druh larev, se lépe hojí anebo že ženy, které pracují v mlékárně, mají jemné ruce.
Jaroslav Lundák měl před dvěma lety jediné přání - nepřijít o levou nohu. Lékaři mu ji totiž chtěli amputovat. Před zákrokem ho nakonec zachránily larvy bzučivky zelené, dovezené z ciziny. Dokázaly to, co nezvládaly léky: vyčistily hnisající rány.
"Prodělal jsem operaci nohy, která nedopadla dobře. Skončil jsem proto v pražské nemocnici, kde se lékařům podařil zázrak. Nohu, která odumírala, mi zachránili," řekl před časem Lundák MF DNES.
Zachráněná noha
Od té doby pomohla tato neobvyklá metoda léčby v Česku dalším deseti lidem. Většinou je trápily bércové vředy anebo měli ošklivé rány na noze, které vznikly jako komplikace cukrovky. Larvy jim většinou pomohly.
"Tento postup je již schválený vědeckou radou ministerstva zdravotnictví jako alternativní léčebná metoda," říká Karel Novotný, lékař, který tuto léčbu v Česku používá.
Jaroslav Lundák si ještě musel sehnat osmnáct tisíc na zaplacení larev. Nyní jsou tyto živočichové dostupnější - pěstují se v Česku - a tak jedna dávka vyjde pacienta na tři tisíce korun.
Lékař Novotný připouští, že léčba larvami je nepříjemná. "Od takového třetího dne to skutečně činí pacientům potíže, ale není to nic, co by se nedalo zvládnout běžnými léky proti bolesti." Upozorňuje však, že tato metoda nepomůže zdaleka každému, koho trápí chronické rány.
Koupel v syrovátce na ekzém
Jinou netradiční zbraň proti trápení, které sužuje tisíce lidí, používali zdravotníci v Masarykově městské nemocnici v Jilemnici. Malé pacienty s atopickým ekzémem tu s úspěchem koupali v ementálské syrovátce.
Na metodu je přivedly zcela náhodně informace od pracovníků nedaleké mlékárny. Ti pozorovali, že po delší práci se syrovátkou je jejich pokožka nezvykle jemná a vláčná.
Následná zkoumání ukázala, že syrovátka má pro léčbu ekzému optimální složení - obsahuje síru, bílkoviny a tuky. Vyhovuje i její konzistence a kyselost.
Děti se v syrovátce koupaly dvakrát denně. Po koupeli se syrovátka nechala na kůži zaschnout a pak se kůže promastila. Terapie trvala jeden až dva týdny. U 14 procent pacientů potíže do tří měsíců zmizely úplně, u 42 procent se ekzém výrazně zlepšil.
Na nákup, dopravu a ohřev syrovátky si rodiče připláceli 100 korun denně. Léčba syrovátkou je nyní na čas přerušena kvůli odstávce v mlékárně, měla by však znovu začít.
Tvaroh na oteklé koleno
Syrovátka není jediným mléčným produktem, který zdravotníci používají. Obyčejný tvaroh zase našel uplatnění v rehabilitačním lékařství. Fyzioterapeutka Lenka Röhrichová se s tím setkala, když v létě jezdila pracovat na renomovanou kliniku v bavorském Schauflingu.
"Tvaroh tam používali na rehabilitaci a ortopedii. Na oddělení ho uchovávali ve velkém kbelíku v lednici, a když měl někdo oteklé koleno nebo jiný velký kloub, dali mu na to pořádnou vrstvu. Ta se ponechala, dokud tvaroh nezteplal. Fungovalo to," tvrdí fyzioterapeutka.
Mezi lidmi je také rozšířeno přesvědčení, že tvaroh, kyselé mléko anebo jogurt dokážou přispět ke zhojení popálenin. Ale v takovém případě nemusí jít jen o mléčné výrobky. Možná i proto si mnozí popálení pochvalují jogurt - přináší jim úlevu ne proto, že by v něm byly nějaké hojivé látky, ale prostě proto, že je studený.
|
Co všechno může fungovat? CHYTRÁ HOUBA LENTILKY NA ASTMA SVĚTLO NA DEPRESE |
