A ráda na závěr, neleze do drahých fitek, kde se na vás budou dívat skrz prsty, že se při cvičení potíte. Zaběhat si v parku je zdarma :)

Raději teda tvrdě makat na zahradě a být zcela v pohodě, protože i to je při cvičení velmi důležité. Nemá smysl chodit do fitka a být hodinu a půl ve stresu, jestli náhodou někomu nesmrdíte nebo jste se nedotkl jeho útlocitu. Zřejmě se z posiloven stávají základny metrosexuálů.

Tyto zásady lze samozřejmě akceptovat, ostatně většina z nich vychází z provozního řádu, hygienických návyků a obecné slušnosti. Jsem jen rád, že se tady neobjevily nějaké genderové kecy, nebo MeToo. Patrně do posilovny ještě chodí jen normální lidé cvičit.

Dejte si pozor na příliš kořeněná jídla, česnek, kari, ale třeba i skořici nebo zázvor. Tělesný odér může ovlivnit i brokolice, růžičková kapusta nebo zelí,“ tvrdí Monika Bartolomějová. Kateřina Hollerová doplňuje ještě další potraviny.

„Pach potu ovlivňuje i častá konzumace červeného masa, alkohol, cukr a dokonce i konzumace většího množství kávy,“ uzavírá Katka Hollerová.

ANEB: Když šktrtnete vše výše uvedené, tak prakticky nebudete potřebovat chodit do fitka

Zpívání manter při běhání ? :-D pobavilo!

Hare hare hare

Cit. Dbejte na hygienu, používejte deodorant, stříkněte na sebe před cvičením jemnou vůni a cvičte ve vhodném a především čistém oblečení.

Tohle i jako chlap nedoporučuji. Deodorant zabraňuje pocení. To je špatně. Jemná vůně se při intenzívním cvičení promění v neodbytný zápach. To už je lepší ta nevhodná hudba.

Deodoranty jsou voňavé desinfekce ničící bakterie rozkládající pot.

Přípravky zabraňující pocení jsou antiperspiranty.

Zajímalo by mně co ta Katka Hollerová vlastně jí...

Ta úvodní fotka navádí k úplně jiným hříchům.

No, já myslela (podle té fotky), že ve fitku nemám p.det. Jenže při některých pohybech to jde těžko dodržet, to bohuzel jde samo.

1. Člověk se prostě potí, když je tělo vystaveno zátěži. Mnohdy nepomůže ani ručník jako podložka. I když je to nepříjemný, tak nikdo neovlivní svou míru pocení. Toho se veřejné fitness nezbaví.

2. Komu je co potom co mám v ruce?

3. Kecání do cvičení bych přijal jen od člověka, který se v tom vyzná.

4. Co je komu po tom, co jím a kde to jím?

5. Tohle je asi první bod, který by mě naštval.

6. Další bod, který by mě štval, poslouchat něco co nechci. ( Třeba by se našel kompromis )

7. Po cvičení, kdy se člověk má dost zapotit bych neočekával, že bude někdo vonět po fialkách. Od toho jsou k dispozici sprchy po cvičení.

Prostě svět posiloven patřil vždy mužům a najednou se do toho vložila ženská ručka. Upozornění na to že ostatním mluvíte od cvičení, už tak trochu zavání odrůdou žen, která je schopná poučovat kohokoliv k vůli čemukoliv ( oni sami tyto pravidla většinou porušují a nebo rovnou nedodržují)

6. Nutíte druhým svou hudbu

Tohle byste měli říct i provozovatelům fitek. Jeden z důvodů, proč nesnáším fitka, je, že tam hraje erární hudba z reproduktorů. Většinou nějaké primitivní disko. Pak nezbývá než to poslouchat taky nebo se to pokusit přehlušit vlastní hudbou do sluchátek