Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Fifinka, pipinka, pindík, neználek... Jak pojmenovat naše přirození?

  • 313
Odborníci sice většinou radí, abychom pohlaví nazývali pravými jmény, tedy penis a vagina, ale tyto termíny nejdou rodičům příliš z pusy. A zejména před dítětem. Podle posledního průzkumu učíme děti říkat svému přirození nejčastěji pipinka a pindík.

Odborníci tvrdí, že záleží především na rozhodnutí rodičů. Mělo by jít však o názvy, které budou specifikované, jedinečné a nezaměnitelné. Pokud například babička řekne vnučce "pojď, dáme zrní pipinkám," může být čtyřletá holčička dost zmatená, když jí maminka večer předtím zdůrazňovala, aby si nezapomněla "pipinku" umýt.

Na výraz dírenka, který používala její babička s odporem vzpomíná dnes pětatřicetiletá knihovnice Jana. "Brrr ještě teď se klepu," vytahuje své dětské minitrauma, kdy měla pocit, že má nějakou tělesnou vadu.

Dítě šišláním degradujeme

Zdrobněliny sluší básním, anebo intimní situaci, tvrdí psycholožka Alex Doležalová z Institutu partnerských vztahů. Ačkoliv jejich použití před dětmi není podle ní zrovna ideální, používáme je nejčastěji. A inspiraci bereme asi nejvíc u našich rodičů, případně prarodičů. Někdy přijdou děti s vlastním výrazem. "U nás si kluci vybrali sami a začali říkat svému přirození fífa," vzpomíná sedmatřicetiletý manažer Michal.

U holčiček těsně za vítěznou pipinkou následovaly v již deset let starém průzkumu serveru pro rodinu názvy kačenka, buchtička a lulinka. Mezi dalšími pojmenováními se objevila i oblíbená julinka, komůrka, čičinka, cestička, popelka, fifinka, lasturka, jeskyňka, broskvička, julča, blažena či božena, frnda, chlácholinda, micinka či štěrbinka. Změnilo se názvosloví za ta uplynulá léta?

Jaké výrazy používáte u vás doma?

Hlasujte v anketě

S klidem teď používáme i prcinka, pinďulína, bambulína, u chlapců pak lulánek, bimbásek a camprlík, šulínek, šoupálek, pinďourek, bimbulín, zvoneček anebo frantík.

Takové výrazy nás nijak neděsí, i přesto, že jejich používání psycholožka zpochybňuje. V anketě se objevily desítky různých výrazů, z nichž některé jsou spíše pikantní - například myšpulín, cancourek, šmudla nebo vasil, kolíček, cvoček, cafourek, šulan a neználek.

Z pindíka se stal pindák

"Na dceru jsem mluvila od kojeneckého věku, takže výraz zná prostě od mala, už když jsem při mytí komentovala ´teď umyjeme pipinku´," vzpomíná na útlý věk své dcery osmačtyřicetiletá zdravotní sestra Dana. Stejné to bylo s pindíkem jejího staršího syna. Devětatřicetiletá Jana zase vzpomíná, jak si její syn pindíka přejmenoval na pindáka. "Asi mu to slovo znělo přece jen chlapáčtěji," směje se sympatická daňová poradkyně.

"Šišlání na děti je problematické nejen v sexuální oblasti. Právě proto, že jsou pohlavní orgány zatížené celou řadou emocí, je mnohem lepší učit dítě od samého počátku chladné, věcné a neemotivní termíny," doporučuje Alex Doležalová.

"Zdrobnělinami rodič dítě spíše degraduje, než aby mu pomáhal ve zdravém vývoji, ačkoliv jejich užívání do budoucna škodlivé nijak nebude. Pokud holčička či chlapeček budou předem vědět, že se mluví o vagíně, potažmo penisu," dodává ale jedním dechem.

Jak před dětmi říkáte jejich přirození?

Napište do diskuse!

,