Afia Owusu nedávno navštívila Prahu a vyjmenovala problémy, se kterými se pěstitelé kakaa potýkají. Podle ní pěstováním kakaa čelí řadě sociálních a ekonomických obtíží: farmáři musejí vyžít s 30 korunami na den, kakaovníky jsou staré a méně plodí a pěstitelé neinvestují do vysazování nových stromů, populace farmářů stárne a mladým lidem se do pěstování kakaa za současných špatných finančních podmínek nechce.
Kdo by se jim divil, když celé roky sklízí kakaové boby, ale většina z nich nikdy neviděla čokoládu, natož aby ji ochutnala. Nejlepší jídlo, jaké si většina z nich může dopřát na Vánoce, je slepice s rýží.
Není proto divu, že mladí lidé odcházejí do měst a hledají si uplatnění v jiných oblastech. "Hrozí vážné riziko, že brzy rapidně klesne produkce kakaa, což ovlivní celý světový trh s kakaem," varuje Afia Owusu, která se v Ghaně zabývá poradenstvím pěstitelům kakaa. A zároveň navrhuje řešení: "Je třeba, aby vláda podpořila mladé lidi a připravila jim lepší podmínky, lepší výkupní ceny za kakao, aby pro ně byla tato těžká práce finančně zajímavá. Na vládu musejí tlačit výrobci čokolády a na ty zase spotřebitelé." A dodává, že v porovnání se situací na Pobřeží slonoviny je v Ghaně pěstování kakaa přeci jen pod určitým státním dohledem a nemusí se tolik řešit problém dětské práce.
Hořká čokoláda
Když se zakusujete do tabulky čokolády za pár korun až za pár desítek korun, asi přitom nepřemýšlíte nad původem kakaa v ní. V mnoha případech by vám mohla zhořknout v ústech, protože v zemích jako Pobřeží slonoviny se na sklizně najímají dětští dělníci. Situace je tam o poznání horší než v sousední Ghaně: v zemi probíhal ozbrojený konflikt a vláda pěstitele nikterak nechrání před nelítostnými trhy.
Děti v předpubertálním věku namísto školní docházky pracují dlouhé hodiny na farmách, osekávají kakaové lusky ze stromů mačetami, přicházejí do styku s nebezpečnými pesticidy a tahají těžké pytle s úrodou. Malí pracovníci jsou navíc unášeni, a to i z okolních zemí, především z Mali či Burkiny Faso. Ale ani nebezpečnou dřinou sobě a své rodině lepší živobytí nezajistí, protože jako děti jsou snadno zneužitelní, často nedostávají za práci zaplaceno a je snadné porušovat jejich práva. Dětská práce navíc snižuje celkovou hodnotu práce a odebírá místa dospělým, kteří pak nejsou schopni živit rodiny a posílat děti školy.
Řešením může být i férový obchod (fair trade) a sdružování pěstitelů kakaa do družstev. Fair trade je způsob obchodu, který zaručuje pracovníkům z rozvojových zemí spravedlivou odměnu za jejich práci. Pěstitelé a řemeslníci v rámci fair trade dostávají takovou výkupní cenu, která odpovídá nákladům na výrobu a zaručuje jim důstojný život. Mezi základní principy fair trade patří férové obchodní podmínky, dodržování lidských a pracovních práv, šetrnost k životnímu prostředí nebo vyplácení tzv. sociálního příplatku, který je investován do projektů místního rozvoje.
Férová čokoláda
Fairtradový výrobek lze rozpoznat například podle označení ochrannou známkou na obalu. Fairtradový výrobek není pro spotřebitele na první pohled ani ochutnání v ničem jiný. Ve Velké Británii se nejprodávanější tyčinka KitKat vyrábí od roku 2010 z fairtradové čokolády a neprojevilo se to ani na její ceně. Rozdíl je pouze v tom, že zatímco z běžné tabulky čokolády dostane pěstitel kakaa zpravidla jen 6 procent podílu ze zisku, u fairtradové máte jistotu, že lidé pěstující kakao mohou žít důstojným životem.
Nic jiného je totiž o setrvání u profese nepřesvědčí. Afia Owusu to shrnula: "Fair trade zajišťuje nejen solidní výkupní cenu, ale i sociální prémii. Členové družstva si odhlasují, do čeho chtějí prémii investovat, zda do lepších silnic, zdravotního střediska nebo vybavení školy. Výhodou je, že mohou být využívány všemi členy komunity, nejen pěstiteli samotnými. Významně to pak posiluje postavení žen."
A jak je to u nás? V současnosti fairtradovou čokoládu žádný z velkých ani menších českých výrobců na našem trhu nenabízí. Zkusili jsme se proto zeptat dvou společností s cukrovinkami s velkým podílem na našem trhu, zda mají v plánu následovat příkladu svých zahraničních kolegů.
"Nestlé v Česku v dohledné době nepočítá s uvedením výrobku s fair trade certifikací. V Evropě máme v portfoliu několik vybraných výrobků, které certifikaci Fair Trade mají, například jeden typ Kit Kat v Anglii, ale vzhledem k nedostatku nabídky certifikovaného kakaa se zaměřujeme především na ty trhy, kde je dlouhodobě poptávka spotřebitelů největší," sdělila mluvčí Nestlé.
"Společnost Mars si jako první významný výrobce čokolády stanovila za cíl do roku 2020 odebírat 100 % objemu kakaa z certifikovaných udržitelných zdrojů," napsala mluvčí Mars. Obě firmy mají i vlastní programy na podporu udržitelnosti. Je to al dost?
"Farmáři i jejich rodiny potřebují podpořit okamžitě. Není na co čekat," reaguje na odpověď Markéta Vinkelhoferová, koordinátorka mezinárodní kampaně Za férovou čokoládu.
"Velcí výrobci čokolády jako Mars nebo Nestlé mají silnou pozici a dost kapitálu na to, aby mohli zajistit férovou cenu a podmínky farmářům mnohem dříve než do roku 2020." Vyzývá proto spotřebitele do zapojení se do tlaku na výrobce čokolády ve formě mezinárodní on-line petice, "aby se konečně začali chovat opravdu odpovědně."
