Ona
Experti tvrdí, že zdravotnictví není motivované k hospodárnému využívání prostředků.

Experti tvrdí, že zdravotnictví není motivované k hospodárnému využívání prostředků. | foto: Profimedia.cz

Experti: Ve zdravotnictví se zbytečně plýtvá

  • 23
Nejméně desetina výdajů ve zdravotnictví je zbytečná, říkají experti. Ročně tak "proteče" dvacet miliard.

Nejméně deset procent výdajů ve zdravotnictví je zbytečných, shodlo se na tom několik odborníků na konferenci, kterou pořádala česká asociace dodavatelů zdravotnických prostředků CzechMed.

Ročně to znamená částku ve výši asi 20 miliard korun. Pojišťovny, zdravotnická zařízení i pacienti nejsou totiž motivováni k hospodárnému využívaní prostředků, řekl ekonom Miroslav Zámečník.

Skeptičtější odhady dokonce hovoří o tom, že je zbytečně poskytnuto až 30 procent veškeré zdravotnické péče. Odborníci vidí zásadní problém především ve fungování zdravotních pojišťoven a špatně rozvrstvené síti nemocnic. "Je otázka, zda by některé nemocnice měly poskytovat typy výkonů, které poskytují," uvedl prezident asociace CzechMed Tomáš Vican.

Určité druhy péče by podle něj měly být spíše v rukou několika kvalitních center. Zefektivnit systém chce i ministr zdravotnictví Tomáš Julínek. Bude například usilovat o rozšíření svobody zdravotní pojišťoven, aby je motivoval k efektivnějšímu vynakládání peněz. Na druhé straně však hodlá zlepšit i kontrolu toho, jak účelně svěřené prostředky vynakládají. Druhý cíl podle něj umožní mimo jiné stanovení rozsahu péče kryté z veřejného pojištění. Reformu institucí chce dokončit v roce 2009.

Zapojit více pacienta pak mají podle něj poplatky u lékaře, které chce zavést od ledna 2008. Lidé by dávali 20 korun za recept a po padesátikoruně za návštěvu lékaře, den pobytu v nemocnici a ošetření na pohotovosti. "Dávají mu do ruky určitou suverenitu. Když platí, tak vymáhá," řekl ministr.

Zdravotnické systémy se podle expertů musí vyrovnat také s tím, že jsou k dispozici stále lepší a dražší technologie. "Od šedesátých let jsme zaznamenali obrovský technologický pokrok, ale střední délka života se podstatně nezměnila," poukázal Zámečník. Souhlasí s tím i onkolog Jan Žaloudík z Masarykova onkologického ústavu v Brně. "Čím menší naděje na vyléčení, tím větší výdaje na léčbu," uvedl. Domnívá se proto, že je třeba zlepšit ekonomiku diagnostiky i prováděných výkonů.

Jen za zdravotnické prostředky se podle Vicana v Česku ročně utratí 13 miliard korun. Týká se to širokého spektra pomůcek - od náplastí a obvazů až po složité přístroje. Polovinu z toho tvoří náklady na spotřební materiál.