Irsko, Nizozemsko a Norsko jsou první z evropských zemí, které si vzaly příklad z New Yorku a Kalifornie a zahájily vlastní protitabákové tažení.
Oficiálně se tomu říká "zákony o kouření na veřejných místech", kuřáci jsou však toho názoru, že přiléhavějším označením by byla "intifáda". V jistém smyslu mají pravdu.
Zmíněné země se rozhodly využít všech zákonných prostředků k tomu, aby konzumaci tabáku vymýtily z povrchu zemského. Od letošního roku si zde nikdo nezakouří ani na záchodě.
Na nejtužší odpor narazil zákon u majitelů barů a restaurací, tradičních bašt kuřáků. Jejich lamentování, že budou muset vyhánět kuřáky na mráz, vedlo k tomu, že platnost zákona byla v Irsku pozdržena do února, v Norsku do dubna, zatímco Nizozemsko dalo restauratérům ještě roční odklad.
Bylo to Irsko, které přišlo s nápadem vyčlenit policisty, kteří budou obcházet hospody a kontrolovat dodržování zákazu. Některé restaurace proto začaly přesouvat stoly ven a budovat okolo nich topná tělesa.
Pravidelní hosté přijímají nové předpisy rezignovaně. "Nedalo by se to tady přeměnit na psychiatrickou léčebnu?" citoval list The USA Today štamgasta restaurace na okraji Dublinu.
Narážel na skutečnost, že psychiatrické kliniky, věznice a nemocnice jsou jedinými zařízeními, jichž se drastické zákony netýkají. Mohly by totiž narušit léčbu některých pacientů.
Největší úspěch v oblasti PR zaznamenalo Nizozemsko. Těsně před Novým rokem podepsalo celkem 850 tisíc Holanďanů na internetu petici, v níž se zavázalo skoncovat se svým návykem. Celkem v Nizozemsku kouří asi třetina populace, což je nejvíce v EU kromě Španělska, Řecka a Německa.
Nedávno zde byl schválen zákon, podle něhož při nákupu cigaret musí každý prokázat, že mu již bylo 16 let. Vláda si od toho slibuje, že se jí do roku 2007 podaří snížit podíl kuřáků o pět procent. Jenže příklad Norska ukazuje, že taková snaha nemusí být úspěšná.
Reklama na tabákové výrobky, která bude v EU protizákonná od roku 2005, je v Norsku zakázána již 30 let. Od roku 1998 musí být polovina míst ve zdejších restauracích nekuřáckých. Norové bez obalu přiznávají, že jejich cílem je vykořenit všeobecný názor, že kouření je "příjemnou společenskou zábavou".
Podobný postoj zastává i Evropská komise, jejímž cílem je snížit podíl kuřáků na úroveň USA - tedy ze 34 na 23 procent. Mezitím však dotuje soukromé pěstitele tabáku jednou miliardou eur ročně. Stranou tohoto trendu zůstává Británie, která sice podporuje boj proti kouření v barech, avšak rozhodnutí o zákazu chce nechat na majitelích.
