Ten může postihnou jak dítě, tak dospělého člověka.
Nemocí trpí asi jedno procento dospělých a zhruba tři procenta dětí a adolescentů, přičemž většinou se první záchvat projeví právě v dětství a do dospělosti epilepsie zcela vymizí.
I malý záchvat si přitom vyžaduje pozornost a odborná vyšetření, protože jinak podle neurologa Jana Hadače u některých forem epilepsie hrozí zbytečné poškozování vyvíjejícího se mozku.
Rozšířená je také domněnka, že člověk s epilepsií se nemůže zařadit do běžného života, přitom to až na výjimečně těžké případy choroby není pravda.
Lékaři a pacienti by rádi prolomili tabu kolem této nemoci a ukázali, že i pacienti s epilepsií mohou přes jistá omezení žít normální život.
"Kolem epilepsie existuje mnoho mýtů a není například pravda, že nemocní lidé nemohou mít řidičský průkaz," říká neurolog Jiří Hadač.
|
Co je to epilepsie? • mezi příčiny patří úrazy hlavy, stavy po zánětech nebo operacích v oblasti mozku, často se příčinu zjistit nepodaří • jde o poruchu mozku projevující se záchvaty • při záchvatu abnormální výboje nervových buněk naruší normální činnost mozku • alespoň jednou v životě prodělá záchvat epilepsie osm procent lidí • záchvaty se dají dělit na malé - takzvaný "petit mal" - a velké - "grand mal". Při velkém záchvatu nemocný upadá do bezvědomí, má silné křeče, pěnu u úst a mnohdy se i pomočí. Po záchvatu je zmatený, nezřídka usne a na záchvat si nepamatuje • u dětí je častý malý záchvat, při kterém dítě ztrácí kontakt s okolím, k malému záchvatu patří pocit brnění, bolesti, zrakové, čichové nebo sluchové halucinace |
