Embryolog: Při umělém oplodnění se v podstatě likvidují lidské bytosti

  6:00
"Celý proces asistované reprodukce má mnoho úskalí. Potvrzuje to například i soudní spor, ve kterém těžce postižený Francouz žaloval příslušný tým reprodukčních biologů za své postižení," říká v rozhovoru Petr Hach, přednosta Ústavu pro histologii a embryologii I. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
Při preimplantační diagnostice se vyrábí embryo, v podstatě lidská bytost, jen na zkoušku.

Při preimplantační diagnostice se vyrábí embryo, v podstatě lidská bytost, jen na zkoušku. | foto: Profimedia.cz

Umělé oplodnění a asistovaná reprodukce: jaký je mezi tím rozdíl?
Asistovaná reprodukce je soubor různých metod, které umožní neplodným párům mít vlastního potomka. Patří pod ni široká škála různých postupů spolu s metodami, které upravují fyziologické stavy zabraňující normálnímu početí. Teprve když tyto postupy selžou, mělo by se přistoupit k užšímu výběru metody asistované reprodukce. Existují pak tři základní mimotělní metody. Není ale možné zplošťovat asistovanou reprodukci na otázku umělého oplodnění, protože by to bylo nepřesné.

Pojďme tedy ke třem základním postupům, pokud běžné léčení nezabírá.
Prvnímu z nich se zkráceně říká GIFT a jde zjednodušeně o metodu přenosu mužských pohlavních buněk do vejcovodu. Týká se to té ženy, která pravidelně menstruuje, ale měla potíže s propuštěním spermie pohlavním traktem. Jde zejména o špatnou kvalitu hlenové zátky v děložním krčku nebo o problémy, kdy žena vytváří protilátky proti spermiím.

Jak konkrétně metoda probíhá?
Endoskopickými nástroji se přenesou upravené spermie do těla, do blízkosti ovulovaného vajíčka, a nechá se vše přirozeně proběhnout. Celkově nejde o umělý zásah do procesu ani o manipulaci s lidskou bytostí. Nevybíráte určité spermie ani vajíčka, ani podmínky, za kterých se to odehraje. Modeluje se přirozená situace, ale nezasahuje se do výběru.

Jaká je druhá metoda?
Přesně se nazývá mimotělní oplodnění a přenos embrya, zkráceně IVF. Tato metoda umožňuje oplodnění i v případě, že není průchodný vejcovod nebo jsou problémy u páru natolik závažné, že by spermie nebo vajíčka zahynuly mnohem dříve, než by došlo k oplodnění. Při tomto procesu se musí získat jak spermie, tak vajíčka. Mimo organismus se oplodní, následně se embryo pěstuje a zkoumá v umělém laboratorním prostředí. Pokud embryo nejeví odchylky od „normálu“, přenese se do dělohy.

V souvislosti s touto metodou se hovoří o etických rizicích...
Tím, že fertilizátor řídí celý proces oplodnění, bere na sebe odpovědnost za důsledky, které z těhotenství plynou. Že nejde o okrajovou záležitost, dokazuje soudní spor, ve kterém těžce postižený Francouz zažaloval příslušný tým reprodukčních biologů za to, že se narodil postižený, a soud mu vyhověl.

Patříte mezi kritiky IVF. Jaké jsou vaše hlavní argumenty?
Není to kvůli maličkostem. Podívejme se na proces z různých rovin. Nejprve z pohledu ženy, která touží po dítěti. Jde o obrovský zásah do jejích hormonových rovin. Škála obtíží je široká - od individuálních příznaků až po trvalejší následky poškození hormonálního vyvážení. Ženino tělo se totiž při procesu odebírání vajíček úmyslně zatíží příslušnými hormony. Říká se tomu hormonální stimulace a může vyvolat bouřlivou reakci vaječníků, hyperstimulační syndrom. Mírnější forma postihuje mnoho žen, těžší obdoba ale může mít celoživotní následky.

Proč k hormonální stimulaci vůbec dochází?
Docílí se toho, že místo jednoho dozraje ve vaječnících vajíček více. Jsou zprávy o tom, že takto dozrálo ve vaječnících i patnáct vajíček naráz. Což je pro tělo velmi nepřirozený stav.

Je tak velký počet vajíček nutný? O velký počet vajíček se usiluje, protože ne každé vajíčko se podaří oplodnit a ne každé oplodněné vajíčko se zdárně vyvíjí. Pokud by se postupovalo striktně podle platných zákonů, tak by žádný problém nebyl, muselo by se brát pouze tolik vajíček, kolik je zapotřebí k těhotenství: na jedno dítě je potřeba jedno vajíčko. Jenže s úspěšností oplodnění 3-5 %. Proto jich zároveň dělají mnohem více. Ze snahy získat dostatečný počet zdárně se vyvíjejících embryí plyne problém přebytečných embryí.

Běžně tedy vzniká více embryí?
Zde jsou očividná etická rizika. Ne všechna embrya, které se v laboratoři vytvoří, dostanou příležitost dostat se do dělohy. Dochází k selekci, tedy k výběru nejvhodnějších embryí. O výběru nerozhoduje příroda, ale kdosi v laboratoři. Encyklika papeže Jana Pavla II. Humane Vitae jednoznačně tento proces odmítá.

Jak se zjišťuje, které embryo je to pravé?
Jde o kvalitu a vzhled embrya. Důležité je například tempo přibývání počtu buněk, které by mělo být srovnatelné se „zdravými“ embryi. Velké množství dobrých embryí přesto nedostane šanci, protože byla prostě navíc. Další možnost, jak zjistit kvalitu embrya, skýtá preimplantační diagnostika, tedy soubor vyšetření aplikovaných na počaté dítě v prostředí laboratoře.

Co přesně se děje při preimplantační diagnostice?
Vezme se jedna nebo dvě buňky nového embrya a podrobí se genetickému zkoumání. I zde vidím několik problémů: tento soubor metod se má dělat jen tehdy, když hrozí zřetelné nebezpečí, že by se mohlo jednat o přenášení geneticky vázaných odchylek na další generaci. Tím, že se ale oddělí jedna nebo dvě buňky, vytvoříte v podstatě nové jednovaječné dvojče, které by za normálních podmínek bylo zdravým dítětem. Toto nové embryo je ale předem vytvořeno s předpokladem, že se prozkoumá a bude zahubené. Vyrobí se embryo, v podstatě lidská bytost, jen na zkoušku.

Lidská děloha je jednoprostorová, je vytvořená na jeden plod.

Pomáhá preimplantační diagnostika odhalit těžké vrozené vady?
Genetická analýza hledá vždy něco konkrétního, nesleduje kompletní spektrum. Takže i když vám vyjde preimplantační diagnostika příznivě, tak nemůžete mít jistotu, že všechno bude v pořádku.

Stáhněte si zdarma: e-book o otěhotnění

Snažíte se o miminko? Stáhněte si průvodce Ze snažilky maminkou zdarma na eMimino.cz.

Ne každé vajíčko, které se umístí do dělohy, se ale úspěšně zahnízdí a vyvine v novorozence...
To se snaží fertilizátor ovlivnit tím, že do vajíčka umístí dvě, tři i čtyři embrya. V Německu se počet oplodněných vajíček umístěných do dělohy omezil na dvě. Vícečetné těhotenství je v podstatě pro organismus nepřirozené a zvyšují se tím výrazným způsobem rizika. Lidská děloha je totiž jednoprostorová, je vytvořená na jeden plod. To se řešilo tím, že pokud se „uchytí“ více embryí, podniká se tzv. redukce těhotenství, zlikvidují se některá z vyvíjejících se embryí, dost často se stane, že odejdou i ta další.

Co proces provází?
Uměle se navozuje stav vícečetného těhotenství, během kterého hrozí riziko předčasného porodu a poškození plodu z toho vyplývající. Dítěti není jedno, kdy se narodí: pokud je to příliš brzy, nemusí být vyvinuty plíce či nervový systém. A i když máme venku vytvořeny výborné podmínky, které navodí stav podobný v děloze, nikdo nemůže zaručit, že se bude vše vyvíjet zdravě. Zodpovědný průzkum vrozených vad u uměle počatých dětí také neexistuje, protože by se poškozoval celý proces IVF.

Dítěti není jedno, kdy se narodí: pokud je to příliš brzy, nemusí být vyvinuty plíce či nervový systém.

A co třetí metoda asistované reprodukce?
Třetí metoda je velmi moderní, ale vzbuzuje ve mě velmi vážné pochybnosti. A to je metoda přímého přenosu buněčného jádra do vajíčka. Této metody se dá použít i v případě, že muž neprodukuje kvalitní spermie, které by byly schopné i v laboratorních podmínkách vajíčko samostatně oplodnit.

Co si pod „přenosem jádra“ do vajíčka máme představit?
Vezme se spermie nebo jádro geneticky dozrálé buňky, která se tvarově ještě nezměnila ve spermii, a mikromanipulací se vtlačí do vajíčka. Tímto způsobem se nastartuje vývoj embrya. V tomto případě manipulátor rovněž přebírá kompletní odpovědnost. Vybere si nejen vajíčko, ale i spermii.

Koho se třetí metoda především týká?
Jak už jsem řekl, jde například o lidi, kteří mají velmi defektní spermie. K vlastní potomkům by se nikdy přirozenou cestou nedostali. Je ale poněkud troufalé namlouvat si, že člověk, který nemůže vytvořit kvalitní spermii a jeho spermie by přirozeně nedostala šanci, může získat zdravé a normální dítě tak, že se spermie násilně vpraví do vajíčka.

Etický problém se týká také darovaných spermií a vajíček...
Údajně by se to mělo dělat tak, aby to bylo přísně anonymní. Potíž je ale v tom, že když jde o jedince počatého vajíčkem a spermií od anonymního dárce, není jasná jeho genetická minulost. Jak zamezit v těchto případech příbuzenským sňatkům? Druhým extrémem jsou např. USA, kde byli nositelé Nobelových cen žádáni, aby poskytli sperma do „národní“ spermobanky, aby tak některé Američanky mohly mít dítě s nositelem Nobelovy ceny.

Jakým směrem se podle vás bude vývoj ubírat?
Realisticky to směřuje k tomu, že „vše, co je technicky možné, je i dovolené“. Druhá možnost, kterou bych doporučoval, je výchova populace k určité odpovědnosti. Myslím, že není rozumné chovat se tak, že existuje nějaký nárok na to, mít děti. Stejně jako není nárok na zdravý nebo dlouhý život, neexistuje v tomto kontextu nárok na vlastní dítě.

Autoři:
  • Nejčtenější

Žena se dvěma vagínami má dva přítele, sexuální potěšení má rozdělené

21. března 2024  7:54

Annie Charlotte se narodila se dvěma vagínami. Ačkoli zprvu pro ni byl její zdravotní stav šokem,...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

26. března 2024,  aktualizováno  8:54

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Obří melouny už nejsou in, i muži mohou kojit a další zajímavosti o prsou

24. března 2024

Ňadra obvykle poutají pozornost mužských očí, jsou ovšem také částí lidského těla, která je...

Dvaadvacetinásobná matka přiznala závislost na těhotenství

22. března 2024  8:15

Sue Radfordová z Velké Británie má dvaadvacet potomků. Třiadvacetkrát byla těhotná a nevylučuje, že...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Sex se zajíčkem je super, ale... Sedm důvodů, proč nechodit s mladším mužem

28. března 2024

Vztahy s výrazným věkovým rozdílem jsou stále častější a už dávno nepatří do kolonky „podivné“....

Kate podstupuje chemoterapii, aby se jí rakovina nevrátila, vysvětluje lékařka

29. března 2024

Když princezna Kate oznámila, že má rakovinu, uvedla, že jí bylo doporučeno, aby podstoupila...

Zrušte rande. Tyto typy mužů své špatné stránky odhalují už v začátku

29. března 2024

Po schůzce s nimi se cítíte nejistá, po vztahu s nimi z vás zbytečně zůstane vyprahlá poušť....

OBRAZEM: Jarní detoxy, které doporučují slavné tváře

29. března 2024

Tělo si po zimě žádá úplně jiné zacházení, proto i slavné osobnosti na jaře volí trochu jiný režim,...

Osa střevo-mozek. Mikrobiolog o léčbě vlastní stolicí i vlivu na duševní zdraví

28. března 2024

Premium „Dejte svoji stolici do banky, bude se vám hodit,“ vyzývá molekulární biolog Petr Ryšávka, který...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...