Dýchejte zhluboka a nekuřte!

Dech považovaly dávné kultury odjakživa za posvátný ­ Číňané, Indové, stejně jako Řekové ­ všichni soudili, že právě dýcháním proudí do těla životodárná energie a že ten, kdo pravidelně a zhluboka dýchá, žije zároveň v souladu se svým okolím. Naopak neklidné mělké dýchání signalizuje napětí. Jak dlouho člověk vydrží bez vzduchu, respektive bez jeho nejcennější složky -­ kyslíku?

Pouhých pět minut, pak už hrozí poškození mozku, srdce a postupně celého těla. Pořádné nadechnutí skutečně dokáže člověka postavit na nohy ­ to jistě potvrdí každý, kdo se někdy zhluboka nadechl v ranním lese, pokud možno po dešti. Nebo ještě lépe na mořské pláži. Člověk se díky němu cítí bdělejší a osvěžený. Právě první nadechnutí bedlivě sledují porodníci, kteří podle toho poznají, zda je dítě v pořádku. Průdušky poprvé naberou dvacet až třicet mililitrů vzduchu a dosud splasklé plíce se roztáhnou podobně jako motýlí křídla.

Prach, pyl a kouření

Každý člověk ovšem dýchá jinak ­ zatímco novorozenec se za minutu nadechne až šedesátkrát, dospělý člověk této frekvence dosáhne jen při nejvyšší námaze. V klidu jinak dýchá dvanáctkrát až šestnáctkrát za minutu, ve spaní dokonce jen šestkrát. Pokud však propadá panice, stoupá počet nádechů až na sto za pouhou minutu. Umíte si představit dýchací soustavu? Tvoří ji dýchací trubice a plíce s průduškami, které se asi nejspíše dají popsat jako brokolice obrácená vzhůru nohama. Žádný jiný orgán lidského těla není v takovém kontaktu s vnějším prostředím jako právě plíce a vůbec celá dýchací soustava. Právě proto jsou tak citlivé ­ na vdechovaný prach, pyly, škodliviny a úplně nejvíce ze všeho na kouření. "Je to tak, pokud máme mluvit o zdraví a nemocech plic a dýchací soustavy, mluvíme hlavně o kouření," potvrzuje Jiří Votruba, lékař z pneumologického oddělení Nemocnice Na Homolce v Praze. Nekuřákům hrozí potíže s dýcháním podstatně méně než kuřákům. Kouření zapříčiňuje či přinejmenším zhoršuje prakticky všechny vážnější potíže s dýcháním. Včetně té nejobávanější ­ plicního karcinomu, který v Česku zabíjí ze všech zhoubných nádorů nejvíce. Cigarety stojí za více než devadesáti procenty výskytu choroby.

Oběti závislosti

Takže stačí přestat kouřit? Ano, jenže to bohužel není jednoduché. "Není dobré říkat, kuřáci si za nemoc mohou sami, co bychom se o ně a jejich potíže starali," vysvětluje Votruba. Podle něj je kuřák de facto obětí tří vlivů: své závislosti na nikotinu, zneužívání ze strany výrobců a nakonec i toho, že právě on zdědil po předcích větší náchylnost k tomu, aby jej nemoci plic postihly. Jinými slovy: je pravda, že někdo může kouřit celý život a plicní rakovina se mu vyhne. Přesto však stojí za to s cigaretami bojovat ­ způsobují totiž také trvalý kašel, zhoršují astma a podílejí se i na vzniku nádorů jícnu, močového měchýře a tlustého střeva. "Vždycky má cenu přestat. Stav dýchací soustavy se totiž po několika dalších letech zlepší," tvrdí Votruba. Takže i bývalý kuřák má šanci na to, že se zbaví vleklého kašle či rizika rakoviny plic.

Aby plíce dobře sloužily
Co dělat, aby se vám nekrátil dech? Jednu a podle lékařů jednoznačně nejdůležitější radu nelze nevyslyšet: vyhněte se cigaretám. Ale nejde jen o to, s dýcháním totiž souvisí také astma či třeba chrápání a potíže s dechem během spánku.

Nekuřte, sportujte na čerstvém vzduchu a vyhýbejte se místům, kde je nekvalitní ovzduší či třeba plesnivé zdi. Tak zní rada pro lidi, kteří chtějí mít zdravou dýchací soustavu. Plicní karcinom postihne asi čtvrtinu všech kuřáků, jednu ženu na každé čtyři muže. "Před padesáti lety byl ještě poměrně vzácný," konstatuje pneumolog Jiří Votruba z pražské Nemocnice Na Homolce. Nyní plicní karcinom postihuje ročně v zemi asi 6000 lidí, do pěti let nemoci podlehne asi 85 procent nemocných. Největší hrůzu sice budí rakovina plic, nejvíce však z nemocí plic zabíjí jiná potíž ­ má dlouhý název a lékaři o ní hovoří stále častěji. Řeč je o chronické obstrukční plicní nemoci, rovněž vyvolávané kouřením. "Stojí za více než deseti procenty všech hodin zameškaných v práci," říká plicní lékař Jiří Votruba. V Evropské unii je spolu s astmatem třetí nejčastější příčinou úmrtí.

Jak "seknout" s cigaretami?
Nejlepší cesta k odnaučení kouření? Pro někoho až nepříznivá diagnóza. Lékaři však mají radu i pro ty, kdo chtějí přestat dříve. "Je třeba se rozhodnout pevně a pak položit cigarety ze dne na den," radí Eva Králíková z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Výzkumy dokládají, že s cigaretami se podaří přestat asi čtyřiceti procentům kuřáků, kteří se o to pokusili ­ nejlépe se vedlo těm, kdo kombinovali nikotinové náplasti či žvýkačky s antidepresivy tlumícími chuť na cigaretu a psychoterapií.

Astma versus léky
Některé dýchací potíže kouření sice také zhoršuje, ale přímo s nimi nesouvisí. Příkladem budiž astma či alergie, která předchází jeho vzniku. "U někoho se projevuje jen kašlem, jiného však trápí dušnost i v klidu," říká lékař Jiří Votruba. Lze však vůbec zabránit vzniku astmatu, kterým jinak trpí asi šest procent populace? "U dětí jsou počty nemocných ovlivněny geneticky a klimatickými podmínkami," vysvětluje lékař. Více nemocných bývá ve městech. Problém možná tkví ve větší choulostivosti obyvatel měst. Rozhodně nemá smysl třeba děti úzkostlivě chránit před každým smítkem prachu v obavě, že by se u nich jinak rozvinula alergie. Spíše naopak. "Doporučuje se, aby nealergické děti vyrůstaly s více než jedním zvířetem," radí lékař Votruba. Pouze pokud už dítě alergické je, mělo by se snažit alergenům vyhnout.

Silné chrápání
Nejhorším důsledkem chrápání nemusí být odstěhování partnerky do vedlejšího pokoje, ale potíže s krevním tlakem, či dokonce mozková mrtvice. Řeč je konkrétně o tzv. spánkové apnoi neboli výpadcích dechu právě při chrápání, které trápí dvě až čtyři procenta populace, v naprosté většině mužů. "Chrápání může být jen symptomem apnoí a může se do apnoí dále vyvinout," říká neurolog Karel Šonka z pražské Všeobecné fakultní nemocnice. Léčba je možná ­ postižení mohou spát se speciální maskou, která přivádí vzduch o vyšším tlaku, nebo lze při operaci upravit tvar horních cest dýchacích.

Svěží dech
Že vás ze všeho nejvíce zajímá, jak docílit svěžího dechu? Pak ovšem vězte, že to nemá s vlastním dýcháním příliš společného ­ záleží totiž především na stavu chrupu a vůbec úst a pak zase až na stavu trávicího systému.

Co dělat a co nedělat?  

ŠKODÍ
- Kouření. Plicím škodí nejvíce ze všeho.
- Vlhké, či dokonce plesnivé zdi. Spory plísní jsou závažnými alergeny a způsobují onemocnění nazývaná mykoalergózy.
- Přetopené a nevětrané místnosti v bytě. U astmatiků zvyšují riziko záchvatu. Navíc jsou lidé bydlící trvale v takových bytech náchylní k infekcím.
- Izolování dětí ve snaze zabránit tomu, aby se nakazily běžnými infekcemi. Čerstvý vzduch, bláto, kterým se ušpiní, a občasné nachlazení posilují imunitu.

PROSPÍVÁ
+ Lékařské vyšetření při kašli, který trvá více než dva týdny.dyž vás trápí akutní onemocnění dýchacích cest, měli byste mít hrudník v teple ­ pít horký čaj, vzít si teplý svetr.
+ Starší lidé a jedinci s oslabenou imunitou by měli uvažovat o očkování proti chřipce, provádí se na podzim.
+ Pravidelně se hýbejte, plicím dělá dobře chůze, jízda na kole či plavání, lepší jsou sporty vytrvalostní, protože podporují krevní oběh a zároveň posilují svalstvo dýchacího systému.