Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Dva porody, každý úplně jiný

  12:27aktualizováno  12:27
V říjnu minulého roku to bylo už deset let, kdy jsem poprvé rodila. Byla jsem mladá, tenkrát mi bylo 20 let a vůbec jsem netušila co mě čeká.
Těhotenství

Těhotenství | foto: Profimedia.cz


Na běžné prohlídce u svého doktora jsem se dozvěděla, že mě už domu nepustí, že bych stejně v noci jela do porodnice, tak ať si zavolám kam potřebuji a nastoupím v soukromém sanatoriu, které jsem si vybrala ke svému porodu.

JAK JSEM RODILA. Popište nám své zkušenosti s porodem. Nejlepší příběhy zveřejníme a autorky odměníme knihou. Pište na adresu ona@idnes.cz

Lékař mě ještě pustil oznámit to rodičům. Vím ,že jsem za nimi přišla a samozřejmě se mě ptali, jak jsem u lékaře dopadla a já se rozbrečela, že prý budu dneska rodit, ale že mi vůbec nic není.

Vrátila jsem se na kliniku, zavolala manželovi, aby přijel, protože chtěl být se mnou u porodu. Manžel se dostavil asi kolem 17.hodiny a já už asi od dvou odpoledne chodila po chodbě a stále nic, slyšela jsem spousty žen, jak při porodu křičí a pak jak pláče jejich miminko, ale já stále nic.

Asi v 19.00 hodin přišel jakýsi pan doktor a divil se, že stále nic, že se tomu mimču tedy musí nějak pomoct, píchl mi vodu a zase jsme jen čekali - stále nic, pak jsem dostala kapačku na urychlení porodních bolestí a otevření. To už jsem začínala konečně pociťovat, že se něco se mnou začíná dít, ale šlo to vydržet. Pak přišel jiný pan doktor prohlédnul mě a dal mi kapačku navíc.

Zanedlouho jsem pocítila ukrutné bolesti zad. Manžel se mi snažil pomáhal, ale v tu chvíli dělal přesný opak hrozně mě rozčiloval, jak se snažil být vtipný a mě to hrozně bolelo. A prý, co si já vůbec nepamatuji, jsem ho normálně vyhodila od porodu.

Kolem 23.hodin jsem nastoupila na porodní sál a těšila jsem se, že už konečně bude malý na světě a mě bude určitě lépe. Ale nešlo to. Trpěla jsem a ne a ne se pořádně otevřít. Jen si pan primář zanadával nad svým kolegou, který mi dal kapačku na víc, že se na takové brutální porody může vy.....t. a budu muset jít na císařský řez, že se malý začíná dusit a že by to nemuselo skončit dobře přirozenou cestou.

V mžiku ač bylo něco před půlnocí byla klinika plná dalšího personálu a začal boj o život mého miminka.

Rychle na sál, zažlutit, napíchnout žílu a jen mi anestezioložka řekla počítejte a my máme čtyři minuty na vyndání miminka. V 0,35 byl na světě syn Jakub.

Ráno mi bylo i přes prodělaný císařský řez dobře, hned jsem začala se hýbat a dopadlo to tak, že jsem šla domů normálně po pěti dnech se stehy v břiše.

Podruhé to šlo rychle

Na druhý porod jsem se tudíž lépe psychicky připravovala. Rodila jsem jinde a byl to ukázkový porod a mrzí mě, že tentokrát to manžel vzdal rovnou a vůbec se mnou nešel, možná by i naše manželství mělo větší šanci na přežití.

V šest hodin ráno přišel pan doktor píchnul mi zase vodu a čekalo se, dostala jsem úplně, ale úplně, jiné bolesti, které se daly relativně v pohodě zvládnout. Sestřičky mi stále říkaly, že jsem stále usměvavá, povídám si s nima a nefňukám, já jim zase říkala, že je to úplně jiné než poprvé. Hopsala jsem na balonu, občas se zkroutila, abych tu bolest lépe snesla. Ještě zamnou pustili kamarádku, se kterou jsem chvíli ležela na rizikovém oddělení. To bylo asi v 11.45 hodin. Pamatuji se, že jsem jí říkala, ať se nezlobí, že budu kolem ní chodit a dýchat a asi po 15 minutách jsme se rozloučily, já odešla za porodní asistentkou, že mi je nějak divně ona na mě koukla a řekla, že do 10 minut je mimčo venku.

Nechtělo se mi jí věřit, že by to bylo až tak rychlé, ale už tam byl pan doktor, který měl v té době na oddělení pověst hrozně necitlivého a hrubého lékaře, ale já na něj nemůžu říct křivého slova. Řekl jen zatlačte, hlavně nekřičte to je stejně k ničemu není jenom ubíráte kyslík dítěti a opravdu do deseti minut mi položil na prsa mého druhého syna - nádherný pocit!

Klidně bych šla i do třetího dítěte, ale finanční situace mi to neumožňuje.

Tak to jsou moje zkušenosti s porodem. Byly dva a každý úplně jiný, ale nemůžu si stěžovat ani na jeden. Oba měly něco do sebe a své kouzlo zrození nového človíčka.

Autor:






Nejčtenější

Jana Bělobrádková se stará o tři děti.
Bartošová, Bělobrádková a Babišová: Své manžely v politice podporujeme

Bez podpory své partnerky žádný politik dlouhodobě neuspěje. Kdo stojí po boku nejvýraznějších osobností letošních voleb? Oslovili jsme manželky lídrů...  celý článek

Nakupování online je sice pohodlné, ale přináší i svá úskalí. Často si nemůžete...
Zklamaná zákaznice? Už nikdy. Ukážeme, jak předejít hororovým nákupům

Nemilá překvapení při nakupování zažil asi každý z nás. Rozlepenou podrážku či díru na svetru můžete v kamenném obchodě snadno odhalit. Co ale dělat, pokud si...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Od hltače po požitkáře. Osm typů jedlíků, aneb jsme to, co jíme?

Jídlo už dávno nemá jen funkci utišení hladu. Žijeme v době, kdy se z vaření stal módní trend. Jíst musíme všichni a stravování podle současných trendů patří k...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Uši se čistí samy, my to dělat nemusíme. Když už, tak jen jemně

Nahromaděný ušní maz svádí k odstraňování, někdo ho dokonce považuje za znak nedostatečné hygieny. A tak uši čistí víc a víc. Ve skutečnosti tolik pozornosti...  celý článek

ilustrační snímek
Poradna: Dcera má účes na ježka. Jak reagovat na sexistické poznámky?

Nechala jsem své sedmileté dceři ostříhat vlasy nakrátko a strašně mě překvapila reakce některých lidí z našeho okolí. Nevím vůbec, jak na jejich nemístné...  celý článek

Další z rubriky

Výměna prstýnků při obřadu je prastarý zvyk, který se objevil už ve starém...
Příběh Vandy: Přítel se chce ženit, ale já o svatbu nestojím

S přítelem máme hezký harmonický vztah. Jsme spolu už tři roky a zatím jsme jeden na druhém neobjevili nic, co by nám zásadně nevyhovovalo. Oba jsme tolerantní...  celý článek

Klára s rodinou v Tanvaldu
Kvůli nervům jsem takhle ztloustla, stěžovala si vyměněná manželka

Klára z paneláku v Tanvaldu se na deset dní vyměnila s Dášou z baráku v Opavě. „Jet k Romům, to byla moje noční můra,“ prohlásila Dáša v úvodu, když viděla...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Příběh Terezie: Děti mi vyčítají, že upřednostňuji jejich sestru

Jsem matkou tří dětí. Všechny už jsou dospělé a zatímco dvě nejstarší žijí spořádané životy, nejmladší dcera se tzv. nepovedla. Už od puberty s ní jsou jen...  celý článek

Další nabídka

Arome.cz

Zuby jako perličky: 5 tipů na bělení zubů doma
Zuby jako perličky: 5 tipů na bělení zubů doma

Ne že by každý z nás potřeboval úsměv amerického herce, ale svítivé žluťáky taky nejsou úplně v kurzu. Vyberte si proto ... celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.