Příběh Lucie: Syn si k nám domů chodí jako do sámošky, akorát neplatí

  0:22aktualizováno  0:22
Zůstali jsme po mnoha dlouhých letech s manželem sami. Děti se osamostatnily a my si oddechli, že už ten budoucí život bude patřit jen nám. Jenže syn nám tak trochu naše plány komplikuje. Chodí si k nám domu jak do sámošky a my to všechno financujeme.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Jmenuji se Lucie, je mi 51 let a s manželem Jirkou máme dvě děti. Dceři Markétě je 29 let, má dvě děti a bydlí zhruba sto kilometrů od nás. Odešla z rodného hnízda už hodně dávno, nebylo jí ještě ani 19 let. Udělala si maturitu a s přítelem si pronajali malý byt. Pak se vzali a odešli do jiného města, protože její muž tam dostal zajímavou práci.

Dcera se osamostatnila hodně brzy

Napište i vy svůj příběh

Příběhy jsou upraveny redakcí. Vycházejí z vašich skutečných problémů, s nimiž se svěřujete v Kavárničce či v partnerské poradně, nebo z dopisů, které posíláte na ona@idnes.cz. Respektují vaši anonymitu.

Markéta je doma na mateřské, máme od ní dva krásné vnuky, pět a dva roky. Bohužel je nevídáme tak často, jak bychom si přáli, ale o to víc si je pak užíváme. Jezdí za námi občas na víkendy, v létě jsou s námi i delší dobu na chalupě. Markéta je hodně samostatná, takovou klasickou pomoc babiček ani nepotřebuje. Vždycky byla taková, dokázala si už odmala všechno zorganizovat a zařídit. Jsme na ni pyšní.

To se synem Jakubem je to mnohem horší. Je to sice chytrý a šikovný kluk, ale hrozný bordelář. Je mu 26 let a i on se před víc jak rokem od nás odstěhoval. S manželem jsme si tenkrát celkem oddechli, konečně skončily synovy nájezdy na ledničku, rozházené oblečení po celém bytě, neuklizený pokoj a tak podobně. Mnohé matky synů jistě vědí, o čem mluvím.

Jakub je pravým opakem své sestry, přitom jsme děti vychovali naprosto stejně. Oba měli své povinnosti, na oba jsme kladli stejné nároky. Dcera je pořádkumilovná, pečlivá a precizní. Syn miluje chaos, zmatek, je to takový bohém s hlavou v oblacích. Jako správná matka mám pro něj pochopitelně slabost, on dokáže být tak milý a empatický. Což manžel občas nechápe a svým způsobem i žárlí.

Když s námi ještě syn bydlel, už si vydělával, takže jsme si stanovili pravidla, jak bude na společné bydlení přispívat. Plat měl celkem slušný, takže naše požadavky ho nijak neruinovaly, i tak jsme z něj peníze občas museli tahat. Ne, že by nás jeho symbolický příspěvek nějak zachránil od krachu, ale už z principu si syn musel uvědomit, že nic není zadarmo.

Syn se odstěhoval a bydlí s přítelkyní

Už od střední školy měl Jakub přítelkyni. Měli jsme ji s manželem oba celkem rádi. Byla milá, hodná, pocházela ze slušné rodiny a na Jakuba měla dobrý vliv. Před víc jak rokem si našli společně s kamarády velký byt a přestěhovali se. V jednom bytě jich bydlelo pět, dva páry a jeden kamarád. Přišlo nám to s manželem zvláštní, ale prý tímto způsobem žije dnes hodně mladých lidí. Pronájmy jsou drahé a takto se jich na jeden složilo dost, takže to pro ně bylo výhodné.

Bohužel Jakubovi vztah nevydržel. Podrobnosti neznám, nechtěl se svěřovat, ale s přítelkyní už pár měsíců není. Dost nás to s manželem mrzelo, na jeho dívku jsme si zvykli a dokázali jsme si dost dobře představit, že bude patřit do rodiny. Mladí už i mluvili i o svatbě a dětech.

Ale všechno je jinak, Jakub je sám a prý o žádný další vztah nestojí. Zůstal dál žít ve společném bytě s kamarády. I tam nastaly změny, druhý pár se odstěhoval a v bytě dnes bydlí jen čtyři kluci. Podle toho to tam taky vypadá. Nepořádek, věčně prázdná lednice, alespoň, že platí včas nájem a další poplatky.

Od té doby, co žije sám, se Jakub naučil k nám opět chodit velmi často. Pravidelně nám vyjídá lednici, nosí mi prádlo k vyprání a pochopitelně automaticky předpokládá, že mu ho i složím a vyžehlím. Poslední dobou se u nás i sprchuje, protože mají porouchaný bojler a mnohdy tak na něj nevyjde teplá voda. Je to s ním jako dřív, jen s tím rozdílem, že u nás už nespí. A s dalším rozdílem, že vše je pro něj zadarmo, ani ho nenapadne, že by nám sem tam něčím přispěl, nebo i nakoupil, když vyjí naše zásoby.

S manželem se kvůli tomu už i hádáme. Já syna bráním, mám pro něj pochopení, ale už i mně dochází trpělivost. Musíme opět nastavit nějaká pravidla.
Lucie

Názor odbornice: Dejte synovi důvěru

PhDr. Magdalena Dostálová, psycholožka a psychoterapeutka Poradny pro rodinu,...

PhDr. Magdalena Dostálová, psycholožka a psychoterapeutka Poradny pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Praha 12.

Vážená Lucie! Popisujete vašeho syna jako bohéma milujícího chaos a zmatek. Jakubovi je 26, již si sám vydělává. Vnímám pozitivně mantinely, které jste si s Jakubem nastavili, když s vámi ještě bydlel. Byly pro něj velmi důležité a výchovné. Aktuálně však stojíte v situaci, kdy s vámi Jakub nebydlí, nikterak nepřispívá, avšak vašeho servisu pravidelně a hojně (a bezplatně) využívá. Bude tak činit i nadále do té míry, kterou mu dovolíte.

Nepředpokládala bych, že dvě děti z jedné rodiny budou stejné, i když byly vychovávány podobně. Vždy je dobré přistupovat ke každému členovi z rodiny individuálně.

Hranice, které jste si možná s dcerou nastavovat nemuseli, budou muset být vůči synovi velmi jasné, srozumitelné a zřetelné. Pokuste se nejdříve sami s manželem zamyslet nad tím, jaká pomoc synovi je pro vás přijatelná a jaká již ne. Mějte na paměti, že nejhodnotnější zkušenost pro vašeho syna je ta, kterou si sám odpracuje a prožije. Bude-li mít péči od rodičů naservírovánu na zlatém podnose, nebude si jí vážit, spíše naopak.

Když bydlíme sami, měli bychom být schopni své živobytí nejen ufinancovat, ale i se postupem času učit řešit běžné životní situace typu nefungující pračka či bojler.

Jakmile zde nastoupíme jako přehnaně pečující rodiče, stavíme své dospělé dítě do pozice nesvéprávného. Na druhou stranu dáme-li dospělému dítěti důvěru, že takovou situaci vyřešit zvládne, často mu nic jiného nezbude.
PhDr. Magdalena Dostálová 

Co mám podle vás dělat?

celkem hlasů: 1446

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 4. prosince 2017. Anketa je uzavřena.

3. Máme synovi sebrat klíče a domluvit si s ním jen občasné návštěvy bez vyjídání lednice a dalších služeb, které mu poskytuji? 1122
2. Máme synovi určit příspěvek na stravu, na spotřebovanou vodu apod., a nebude-li to akceptovat, má smůlu? 269
1. Máme dál trpět synovy nájezdy na naši domácnost a doufat, že se snad brzy osamostatní i v tomto směru? 55


Autoři:

Nejčtenější

Chtěla jsem se zbavit manželovy milenky. Krize je za námi, doufá Jana

Ilustrační snímek

Příběh o manželově nevěře, podobný tisícům jiných, vypráví osmatřicetiletá tmavovlasá středoškolačka Jana, matka...

Se třemi dětmi rezignujete na spoustu věcí, říká pediatrička Karolová

Kateřina Karolová se svými třemi syny

Jako dětská lékařka odešla Kateřina Karolová sbírat zkušenosti na kliniku do Německa, kde zažila velmi náročné služby....

O 10 let mladší: Tragédie v dospívání Petru zničila, chce nový restart

Petra je už dlouhá léta zvyklá na tvrdý život. Starosti se na ni znatelně...

Petra je matkou dvou dětí, které vychovává sama. Hodně pracuje a ještě k tomu si dodělává střední školu, kterou kvůli...

Pomozte nadšené sportovkyni Natálce k bezbolestnému pohybu a nové protéze

Natálka má vrozenou vývojovou vadu, kvůli které nosí protézu. Zoufale by...

Jednou by chtěla být veterinářkou, ze všeho nejvíc však čtrnáctiletá Natálie touží po obyčejném pohybu. Přestože se...

Rodinu trápí rakovina tříleté dcery i plesnivý dům. Teď mají nové bydlení

Rodinu v opraveném domě přivítali příbuzní i kamarádi.

Aby šestičlenná rodina neměla málo starostí se zchátralým domem plným plísní, dostavily se ještě zdravotní potíže dětí...

Další z rubriky

Příběh Miloše: Exmanželka žárlí na mou přítelkyni, chce se vrátit

Vztah lze udržet, jen stojí-li o to oba partneři (ilustrační snímek)

Ženil jsem se z lásky a věřil, že na celý život. A pár let to tak i vypadalo. Zplodil jsem syna a dceru, postavil dům a...

Příběh Zuzany: Přítel je chorobně závislý na své matce

Ilustrační snímek

Tomáše jsem poznala před dvěma lety. Líbil se mi na první pohled, byl milý a galantní. To sem u svých vrstevníků...

Snacha bere drogy, rodí a děti končí u prarodičů. Teď mají nový domov

Spokojená rodina se vrátila do nového domova.

Je to tři roky zpátky, co manželům Juchelkovým zavolala sociálka. Jejich děti odrostly a Helena (52) s Erichem (62) se...

Najdete na iDNES.cz