Nemocný se nejhůře cítí po ránu.
Ač deprese mávají zejména s psychikou, ve skutečnosti jsou za nimi tělesné příčiny, konkrétně změny v metabolismu mozku.
Nemocní mívají nedostatek látky jménem serotonin, která se podílí na přenosu vzruchů.
Polovina bez léčby
O depresích se v posledních letech mluví stále častěji. Kolik lidí jimi skutečně trpí?
"Nelze to určit úplně přesně, ale víme, že lidé u nás užívají 400 tisíc denních dávek antidepresiv," vyčíslil psychiatr Filip Španiel z Psychiatrického centra Praha.
Odhaduje se však, že až polovina lidí se k psychiatrovi nebo psychologovi s depresí nedostane.
Navíc potíže netrvají u všech stejně dlouho, záleží na síle deprese - lékaři rozlišují tři stupně závažnosti. Zatímco u někoho i díky léčbě odezní po pár týdnech, neléčená deprese může trvat měsíce, výjimečně i roky.
Alespoň jednou v životě zažije depresivní poruchu deset až patnáct procent žen a pět až deset procent mužů. Světová zdravotnická organizace uvádí deprese mezi deseti nejčastějšími příčinami nemocnosti.
Pozor na alkohol
Sklony k depresím se často dědí - při velké dispozici pak stačí ke spuštění potíží málo, třeba pracovní stres nebo partnerské neshody. Navíc se vracejí opakovaně.
Naštěstí mohou lékaři nemocným nabídnout účinnou pomoc ve formě léků nebo psychoterapie.
Antidepresiva mohou předepisovat i praktičtí lékaři. "Je dobré vědět, že chvíli trvá, než se při jejich užívání obnoví rovnováha chemikálií v mozku," připomíná docent Jiří Horáček z Psychiatrického centra.
Podle něj zabírají antidepresiva napoprvé u šedesáti procent nemocných, u ostatních se musí zkoušet další typy. K dispozici jsou moderní preparáty s minimem vedlejších účinků v podobě sníženého libida a podobně.
Zvláštním problémem jsou deprese a alkohol: pití totiž zvyšuje riziko, že se projeví zděděné sklony k depresi.
A naopak, mnozí lidé s depresí si neuvědomují původ obtíží a tlumí obavy plynoucí z deprese alkoholem, nejdosažitelnějším "lékem" proti úzkosti. "Taková závislost se léčí mimořádně obtížně," upozorňuje Horáček.
Deprese trápí děti i dospívající
Nejen dospělí se potýkají s duševními problémy. Zatímco určitý smutek a vnitřní nespokojenost k dospívání patří, pokud překročí únosnou mez, je třeba potomkovi najít odbornou pomoc.
Zapomeňte na rovnici - deprese rovná se smutná nálada. Nebo přesněji, zapomeňte na ni v případě, že jde o děti a dospívající.
"S diagnostikou deprese je u téhle věkové skupiny docela problém, protože se projevuje úplně jinak než u dospělých," vysvětluje psychiatr Tomáš Novák z pražského Psychiatrického centra.
Když smutek nahradí podrážděnost
Zatímco pro dospělé je u deprese příznakem číslo jedna dlouhodobý smutek, trvající alespoň čtrnáct dnů, u mladistvých je to jinak. "Bývají podráždění, nerudní, objevují se problémy s výchovou," popisuje Novák.
Jenže takhle přece vypadá i běžný obraz dospívání. A Novák potvrzuje, že deprese mnohdy vypadají jako prodloužená nebo zesílená puberta.
Je v podstatě jen na rodičích, aby odlišili, kdy už projevy překročily únosnou mez odpovídající běžnému vývoji, a vyhledali radu u praktika nebo dětského psychologa - mohou se například zprvu poradit bez toho, aby potomka brali s sebou.
Poznáte depresi u svého dítěte? - čtěte ZDE
Léky raději ne
Rodiče nicméně mají spíše tendenci problémové chování přičítat tomu, že se dítě chytilo špatné party nebo že zkouší drogy, a deprese je často nenapadne.
Situaci zároveň nezlepšuje ani fakt, že dospívající v této životní etapě nebývají příliš sdílní. "Je moc důležité případnou depresi odhalit, protože u dospívajících je hodně velké riziko sebevražd," upozornil Novák.
Bohužel, i léčba je u dospívajících svízelná, alespoň ve srovnání s dospělými, jimž pomáhají antidepresiva. Ta se donedávna dávala běžně i hodně mladým nemocným, ale v poslední době od toho lékaři ustupují.
"Ukázalo se totiž, že efekt podávání antidepresiv není u této skupiny tak výrazný, ba dokonce se objevilo podezření, zda naopak nezvyšují riziko sebevražd," konstatoval Novák.
Potvrdila to i zámořská studie stará několik málo let: podle ní je efekt, který léky přinášejí nemocným, menší než riziko, že se jejich stav zhorší.
Když už se pro ně lékař rozhodně, je třeba nemocného bedlivě sledovat. Většinou se však psychiatři snaží situaci vyřešit pomocí psychoterapie.
Nejmenší nemocní
Ještě jinak se projevuje případná deprese u malých dětí. Klasickou sklíčenost u nich rovněž nehledejte.
"Bývají hyperaktivní, mají problémy s udržením pozornosti, pobíhají, někdo by řekl, že prostě zlobí," popsal docent Jiří Horáček.
Pokud se vaše dítě chová právě takhle a tyto potíže jsou nové, případně máte-li navíc depresi v rodině, vyhledejte raději odbornou pomoc. Naštěstí čím menší dítě, tím vzácnější tahle nemoc je.
Depresí u mladistvých je přitom víc než dříve a tento fakt nelze podle Nováka přičítat pouze lepší diagnostice.
Na psychickém stavu dětí a dospívajících se odráží stav celé společnosti - mimo jiné to, že rodiče nemají na děti tolik času, doba je hektická a zvyšují se nároky na výkonnost.
To vše může například zvyšovat pravděpodobnost, že se projeví deprese, k níž má dítě vrozené sklony.
|
Příznaky deprese • sklíčenost, pocit beznaděje, bezdůvodné obavy a úzkosti, pesimismus, tyto pocity jsou velmi intenzivní a trvají nejméně dva týdny v kuse • neschopnost radovat se ze zážitků a věcí, které dotyčného dříve těšily, nezájem o sebe, práci, rodinu • nesoustředěnost, nerozhodnost, špatná paměť • myšlenky na sebevraždu • nechutenství a hubnutí, výjimečně naopak přejídání se, zejména sladkostmi • poruchy spánku, problémy s usínáním, nespavost, opakované probouzení v noci a velmi často se také vyskytuje brzké probuzení • spánek nepřináší osvěžení • ztráta zájmu o sexuální život • ztráta energie a únava, nechutenství a váhový úbytek • zpomalení pohybů, někdy naopak pohybový neklid • u lidí s depresí se často vyskytují různé bolesti (bolesti hlavy, zad, bolesti na hrudi), zažívací obtíže, závratě, pocity dušnosti nebo bušení srdce. Deprese může napodobovat třeba příznaky žaludečních vředů nebo infarktu a až důkladné lékařské vyšetření ukáže skutečnou příčinu pacientových obtíží Jak se léčí deprese • Antidepresiva - působí přímo na příčinu deprese a dodávají mozku látky, které mu chybějí. Neúčinkují okamžitě, nestačí tedy spolknout pilulku, ale je třeba je užívat dlouhodobě, aby se hladina chemikálií v mozku ustálila. • Léky proti úzkosti - neléčí přímo depresi, ale mohou ztlumit úzkost, která někdy depresi provází. Jejich účinek lze přirovnat k lékům na bolest. Pozor, jsou návykové. • Psychoterapie - pomáhá člověku uvědomit si podstatu vlastních psychických problémů, jde například o rozbití kruhu černých myšlenek. Studie ukázaly, že psychoterapií se dají v mozku lidí s lehčími formami deprese navodit stejné změny jako při podávání antidepresiv. Psychoterapii musí vést školený odborník. • Kraniální magnetická stimulace - nová metoda léčby, vhodná například pro těžší formy deprese nebo pro lidi, kteří z nějakého důvodu nemohou užívat antidepresiva. • Elektrokonvulze - elektrické šoky, které pomáhají u těžších forem deprese. |
