Veronika Vieweghová (2013)

Veronika Vieweghová (2013) | foto:  David Neff, MAFRA

Vieweghová: Domácí vzdělávání není pro každé dítě, dcerám pomohlo

  • 166
Ještě před pár lety byl pojem „domácí škola“ raritou. Dnes se s rodiči v pohodlí domova vzdělává, jak zjišťoval páteční magazín MF DNES Rodina DNES, skoro 1 400 českých dětí. Bohaté zkušenosti s tím má i matka dvou dcer Sáry a Báry Veronika Vieweghová, bývalá manželka spisovatele Michala Viewegha, kterou magazín vyzpovídal.

Proč jste se rozhodla domácí vzdělávání?
To nebylo rozhodnutí ze dne na den. Celý proces nám trval skoro rok. Bylo to postupné poznávání našich holčiček, jejich potřeb, jejich povah a našich potřeb a představ o vzdělávání a učení. Bylo několik rozhodujících momentů, které nám pomohly překročit vlastní stín, pochybnosti rodiny a přátel a důvěřovat své intuici a lásce k dcerkám. Chtěli jsme s Michalem mít možnost vidět, jak vyrůstají, jak jsou zvídavé a hravé, nechtěli jsme je předat nějaké instituci. Chtěli jsme si s nimi užít jejich dětství.

Čtěte v magazínu Rodina DNES

O domácím vzdělávání si přečtěte již tento pátek 9. září v magazínu MF DNES Rodina DNES, kde také vychází velké téma o zubních náhradách s radami a tipy, jak ušetřit.

Titulka Rodina DNES č. 35

V čem se Vám to osvědčilo?
Šlo o velkou změnu, výstup z běžných norem. Měli jsme pochybnosti - občas nám byly podsouvány, nebo jsme si je sami podsouvali – a ty jsme museli vyřešit. Oba dva s Michalem jsme prošli školským systémem, který v nás zanechal nějaké stopy a nechtěli jsme, aby si děti procházely něčím podobným. Doba, po kterou jsem Sáru a Báru učila doma, byla jedna velká výzva, velké učení a pochopení. Mojí odměnou a vlastně vysvědčením je, že obě jsou nyní na víceletém gymnáziu. Ale to nejdůležitější je, že mají stále tu přirozenou touhu se dozvídat více o světě, v kterém žijí, vzdělávat se, pozorovat a zkoumat. Oceňují, co pro ně učitelé dělají, jaké programy připravují a jak zajímavě dokážou vysvětlit to, co učí. Zároveň jsem z reakcí učitelů pochopila, že to u ostatních studentů vůbec není běžné.

Proč byste domácí vzdělávání doporučila, případně nedoporučila?
Domácí vzdělávání není pro každé dítě ani pro každého rodiče. Důvody jsou různé. Nejčastěji od rodičů slýchám, že by to nezvládli, nemají trpělivost, fantazii, vzdělání, energii, někdo přizná, a to oceňuji, že si nedovede představit trávit s dětmi veškerý čas. Je důležité najít v sobě tu pravou motivaci a také si třeba přiznat, že představa byla jiná, a že s domácím vzděláváním prostě skončíme.

Pokračujete s dcerami i na druhém stupni?
Sárinku jsem učila celý první stupeň a po páté třídě šla na gymnázium Duhovka. S Bárou jsem byla doma do její čtvrté třídy. Pátou třídu chodila do nově vzniklé Scioškoly a teď od září nastupuje na stejnou školu, co její sestra. Myslela jsem, že bych děti vzdělávala déle, i na druhém stupni, ale moje rodinná situace už to neumožnila. Přesto jsem moc šťastná, že jsme si toto období spolu hodně užily, otevřely se mi úplně jiné obzory, sama na sobě jsem odvedla kus práce, velmi mě to osobnostně posunulo. A mám fantastické holky, které to úžasně zvládly. Jsem na ně moc pyšná.