„Zjistil jsem, že učitelé dávají domácí úkoly snad už od roku 1480. A za posledních 130 let tu byl bezpočet výzkumů jejich účinků na děti. Veškeré tyto výzkumy, jak jsem zjistil, neprokázaly žádný pozitivní vliv na děti,“ svěřil Himmelrath v rozhovoru pro deník Local.
„Ve švýcarském kantonu Schwyz nedávali učitelé domácí úkoly mezi roky 1993 a 1999 vůbec. Pak ale konzervativní rodiče donutili pedagogy, aby je zase začali dávat. Ale při srovnání výsledků dětí z tohoto a vedlejšího kantonu ve zmíněných letech neměly děti z kantonu Schwyz nijak horší výsledky,“ tvrdí Himmelrath.
Domácí úkoly jsou také diskriminující. Ne všechny děti totiž mají vzdělané rodiče natolik, aby jim s úlohami pomáhali.
Novinář a pedagog Armin Himmelrath způsobil svou knihou Domácí úkol, ne, děkuji!, v níž diskredituje jednu z nejstarších didaktických metod – procvičování naučeného doma - poprask mezi německými učiteli a rodiči.
I v Česku se najdou odpůrci úkolů
Stejný názor jako Armin Himmelrath má ředitel Pedagogicko-psychologické poradny Prahy 3 Petr Klíma „Rodina už takhle tráví velmi málo času společně, podle mého názoru není proto dobré, když je tento čas ještě krácen zlobením se nad domácími úkoly,“ uvedl pro Učitelské noviny.
Domácí úkoly jsou podle něho hlavně tradicí. Právě kvůli ní si učitelé často myslí, že to bez domácích úkolů nejde. Jenže pak se stává, že se domácí úkoly „sejdou“ a unavení rodiče a unavené děti nad nimi tráví hodiny, které by měly být věnovány relaxaci, povídání, odpočinku, společným pozitivním zážitkům.
„Pokud jsou domácí úkoly zadávány jako povinné, je to vnější motivace, která ničí tu přirozenou vnitřní,“ myslí si učitelka prvního stupně Markéta Klingerová, která radí rodičům v naší poradně.
Vloni jsem učila první třídu a dávala jsem domácí úkoly jen dobrovolně, ale rodiče žáků byli ti, kteří úkoly vyžadovali s odůvodněním, že škola je povinnost a já je mám té povinnosti učit,“ líčí Klingerová vlastní zkušenost. Pokud domácí úkoly, pak by měly být podle ní diferencované a měly by podporovat motivaci třeba tím, že by si v rámci jejich plnění mohly děti částečně dělat to, co samy chtějí.