Soňa Hradecká | foto: Lucie Robinson

V tramvaji bych týranou ženu nepoznala, říká Soňa Hradecká z proFem

  • 192
Osm let pomáhá ženám, které jsou obětí domácího násilí, v konzultačním středisku pro ženské projekty proFem. Podle ní se společnost k tomuto problému obrací zády a Soňu Hradeckou stále znova a znova rozčilují názory veřejnosti, že žena, kterou týrá partner, si za to stejně může sama.

Vizitka:

Soňa Hradecká se narodila v roce 1973 v Praze.

Vystudovala Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Už od školy pracuje v neziskovém sektoru v oblasti ženských práv.

Od roku 2004 působí v konzultačním středisku pro ženské projekty proFem, jehož hlavní náplní je bezplatná právní pomoc obětem domácího násilí.

Je vdaná, má sedmiletého syna a čtyřletou dceru.

Ta čísla jsou alarmující. S domácím násilím se někdy v životě setkalo 40 procent žen. To znamená, že téměř polovina českých žen zažila, že ji partner bil nebo psychicky terorizoval. Vyplývá to ze statistiky společnosti proFem, která pomáhá obětem domácího násilí.

"Dělali jsme průzkum na vzorku tří tisíc žen ve věku 18 až 65 let. Metodiku nám poskytli Britové, kteří mají zkušenosti. Otázky proto byly dobře formulované a zacílené. Díky tomu jsme zjistili spoustu informací, například to, že jedenáct procent žen zažilo násilí v posledním roce," říká zástupkyně ředitelky proFem Soňa Hradecká v rozhovoru pro pondělní vydání magazínu ONA DNES.

Domácí násilí je obrovský problém, přestože na tom nejsme o moc hůř než ostatní vyspělé země. Částečně je to kvůli tomu, že společnost se k problému často staví tak, jako by neexistoval. Jak jinak si vysvětlit, že inteligentní člověk dokáže vypustit větu, že za domácí teror si žena může sama?

"Slýchám to často a takový názor mě dokáže naštvat. Následuje moje hodinová přednáška o tom, co je domácí násilí, statistiky, výzkumy. A v tu chvíli udolám každého, s kým mluvím," říká Soňa Hradecká. "Společnost problém zlehčuje, nechce si dělat starosti. Žijeme v době, kdy jsme všichni zabednění v nějakém svém vnitřním satelitu. Hlavně abychom měli klid a nemuseli řešit to vedle."

Při své práci už se setkala s mnoha oběťmi, přesto říká, že by na ženě třeba v tramvaji nepoznala, že ji doma partner bije. "Zrovna teď běží kampaň OSN k násilí na ženách. Lidé ze sedmadvaceti zemí posílali návrhy billboardů a vyhrál obrázek ženy, která se tváří příjemně, neutrálně, a pod ní je nápis: Násilí nemusí být vždy vidět. Z toho vyplývá, že na první pohled nic nepoznáte, až s postupem času můžete získat signály, že se něco děje," dodává.

Zároveň je však podle Soni Hradecké nutné oddělovat domácí násilí od běžné partnerské hádky. Když se doma hádáte a rovnocenně si vyměňujete názory, není to domácí násilí, ani když u toho občas rozbijete nádobí. Domácí násilí graduje a vždy je jasná nadvláda násilného partnera nad obětí.
Rozhovor se Soňou Hradeckou čtěte také zde.