ČTĚTE TAKÉ:
• Čech dal šanci neplodným ženám
• Neodkládejte mateřství, varují lékaři
• Mám dál zkoušet umělé oplodnění?
• Jaký je život s touhou po dítěti
Dva tisíce dětí. Tolik se jich v zemi ročně narodí jen díky umělému oplodnění. Jsou to již celá dvě procenta a k nim je třeba připočíst ještě zhruba stejně tolik novorozenců, u nichž se na početí také podílela některá z moderních léčebných metod.
Lidí, kterým se nedaří počít dítě přirozenou cestou, přibývá. "Problémy s plodností má asi deset až patnáct procent párů usilujících o zplození potomka," říká profesor Ladislav Pilka ze zlínského centra asistované reprodukce, jeden z průkopníků této metody u nás.
Přísný zákon
Stát jim přitom možná jejich snahu ještě více zkomplikuje - navrhovaný zákon o péči o zdraví totiž enormně zpřísňuje podmínky pro umělé oplodnění, které je přitom pro některé z těchto párů poslední šancí na vlastního potomka. - více zde
Konkrétně: Poslaneckou sněmovnou prošel návrh, podle nějž by zájemci o umělé oplodnění starší 40 let museli využít vajíčko nebo sperma pouze od mladšího dárce. "To diskriminuje zejména muže," soudí Pilka.
Zatímco ženám usilujícím o početí prostřednictvím umělého oplodnění bývá většinou méně než 40, mužů tohoto věku je mezi zájemci až jedna třetina.
"Žen je podstatně méně, více než čtyřicet je tak pěti až sedmi procentům z nich," odhaduje Milan Mrázek, primář z pražského centra umělého oplodnění Iscare.
Zákon zakazuje lidem starším čtyřiceti let darovat sperma nebo vajíčko. A to i v případě, že jde o jejich vlastního partnera. Jinými slovy, pokud by zákon byl schválen, znamenalo by to třeba, že se pár, v němž bude muži více než 40 let, bude muset spoléhat na sperma od dárce.
Stejná pravidla by se vztahovala i na ženy. Podobně by to bylo v případě lidí, kteří by nebyli úplně zdraví - dítě by mít mohli, ale pouze z vajíček a spermat od dárců. V extrémním případě by tak museli manželé použít od dárců jak sperma, tak vajíčka.
Lékaři připouštějí, že v tomto věku už je podstatně těžší počít dítě, avšak jsou ostře proti tomu, aby někdo lidem zakazoval mít vlastního potomka.
Dárce versus manžel
Věkové omezení má podle lékařů smysl, ale pouze u anonymních dárců, ti navíc tak jako tak procházejí složitými a drahými zdravotními testy.
Změna zákona by přitom mimo jiné znamenala, že stejnými vyšetřeními až za dvacet tisíc korun by musel projít i manžel, ačkoli jeho žena jeho zdravotní stav zná. Vše by platila pojišťovna, které by tak dále zbytečně stoupaly výdaje. Pokud se dělají testy u manžela, jsou mnohem jednodušší a stojí zhruba tisíc korun.
Šance na změnu nicméně existuje, zákon by měl po Novém roce jít do druhého parlamentního čtení a lze čekat, že v něm poslanci udělají změny a zahrnou i připomínky od odborných společností.
Kdy je nejlepší mít dítě
Své první narozeniny nedávno oslavil potomek přece jen poněkud neobvyklého páru. Už jeho čtyřicetiletou matku - prvorodičku - považovali lékaři za starší, avšak otci malého dítěte bylo v době, kdy je prostřednictvím umělého oplodnění počali, dokonce čtyřiaosmdesát.
"Chlapec je naprosto zdravý. Přijde mi nepřijatelné, aby ženu v podobném případě někdo nutil, aby měla dítě s neznámým dárcem, když má svého partnera," říká žena. Jméno uvést nechce, právě kvůli citlivosti celé kauzy.
Kdyby už platil nový zákon v navržené podobě, na vlastního potomka by de facto neměli s manželem šanci.
Sama připouští, že jejich případ je výjimečný tím, že věk 84 je na otce přece jen dost vysoký a do jisté míry chápe námitku týkající se hrozby toho, že otec nebude moci dítě dovést až do dospělosti. "Ale aby mi někdo nařizoval dítě mít, či nemít, považuji za zásah do lidských práv," říká žena.
S věkem přibývá komplikací
Ačkoli by zákon postihl zejména muže, ve skutečnosti stoupají rizika s věkem hlavně u žen. Výrazný je například vzestup pravděpodobnosti, že by potomek mohl trpět Downovým syndromem, což je vlastně důsledek poruchy na chromozomech. Hrozí navíc i jiná genetická poškození, a proto jsou tato těhotenství více sledována.
Ideálním věkem pro mateřství je u ženy - biologicky - přibližně pětadvacet let, u muže žádný takový limit neexistuje. S věkem sice většinou klesá tvorba spermií, nicméně pokud je dítě počato, žádný rozdíl v jeho vývoji z toho neplyne.
"S věkem matky stoupají rizika poškození dítěte a také vlastní početí je obtížnější, ale považuji za nehorázné, aby někdo zakazoval lidem mít vlastního potomka kvůli věku," říká profesor Ladislav Pilka ze zlínského centra asistované reprodukce.
U žen, které mají ve vyšším věku prvního potomka, bývají těhotenství častěji riziková, a tak porody jsou o něco komplikovanější. Často je to však způsobeno psychikou.
Na druhou stranu i tady se chápání mění - ještě před dvaceti lety byla považována za "starou" žena, která měla dítě ve třiceti letech. Dnes i v Česku přibývá žen, které své první a mnohdy jediné dítě rodí až před čtyřicítkou.
Když se početí nedaří
• Počítejte s tím, že vše nejde hnedPodle lékařů lze o problémech s početím mluvit teprve až po jednom, někdy dokonce po dvou letech marných pokusů. Průměrná třicetiletá žena potřebuje k otěhotnění čtyři menstruační cykly, ale žena o deset let starší už dvacet.
• Obraťte se na odborníky
První radu by měl párům poskytnout ženin gynekolog, který jim pomůže vyloučit některé příčiny nebo například může doporučit, na které centrum asistované reprodukce se mohou obrátit.
• Je vaše imunita v pořádku?
Pokud žena opakovaně o dítě přišla, neměla by usilovat o umělé oplodnění, aniž by podstoupila například imunologické vyšetření. Další pokus musí probíhat s ohledem na jeho výsledky.
• Možností je více
Vlastní asistovaná reprodukce je jen jednou a až tou poslední možností, lékař se většinou předtím snaží dosáhnout toho, aby žena otěhotněla jinak, například dík hormonální stimulaci.
• Nezapomínejte na psychiku
Případy, kdy žena otěhotní po osvojení dítěte, nejsou vzácné. Žena se totiž přestane stresovat myšlenkami na početí, uvolní se a vytoužené dítě přijde samo.
