4. Přitahují se protiklady?
Protiklady mají určitě svoje kouzlo a jsou určitě zdrojem zajímavé dynamiky. Ale v dlouhodobých vztazích mohou být také zdrojem pekelných a vyčerpávajících konfliktů. Pro zjednodušení lze říct, že čím víc a výraznějších rozdílů, tím víc je nutné umět s nimi zacházet.
„Vášeň smíříte s odměřeností jen stěží, rozdíl neustojíte láskou ani respektem, takže je to jako s ohněm. I protiklady mohou být dobrý sluha, ale špatný pán,“ myslí si Pavel Rataj.
Jeroným Klimeš má za to, že není důležitý protiklad mezi partnery, ale jejich kompatibilita. Některé protiklady spolu souzní, jiné naopak. „Šroub je kompatibilní s matkou, můžeme je sešroubovat do jednoho celku, ale už ho nezašroubujeme do vzduchu,“ říká a přidává příklady dvojic s poruchami osobnosti.
„Hysteričku přitahuje narcis, ale taková dvojice není kompatibilní. Naopak s hysterkou vydrží puntíčkářský pedant, který ji bude obdivovat, i když jím bude hysterická osobnost celý život pohrdat. Přesto může vzniknout dlouhodobě stabilní vztah.“ Klimeš dodává, že narcisové pro změnu vydrží s osobností inklinující k závislosti, protože ta je nikdy nekritizuje, na rozdíl od osobnosti s poruchou hraniční, tedy emočně nestabilní. „Lidé se schizoidní poruchou osobnosti, například černokněžníci v pohádkách, zase nevydrží s nikým než s černým kocourem,“ míní psycholog.
„Osobně používám neoficiální termín index kompatibility či flexibility, který označuje procento lidí, se kterými by dotyčný mohl mít uspokojivý partnerský vztah. Je to vždy odhad čísla od nuly do padesáti procent. Většinou platí, že málo flexibilní partner si bere hodně flexibilního. Neflexibilní partner nemůže žit s neflexibilním, například Václav Klaus nemůže mít vedle sebe někoho, kdo je stejně málo flexibilní jako on,“ říká Klimeš.