Ve studii více než sedmnácti tisíc dětí pak Kanaďané zjistili, že nejvýraznější vliv na IQ má kojení v prvním roce života. Předchozí studie již přišly se závěry, že lidé kojení v časné fázi života mají v průměru vyšší IQ a lepší kognitivní schopnosti než ti, kteří přijímali umělou výživu.
"Zůstává nejasné, zda pozorovaný přínos kojení v kognitivním vývoji je způsoben nějakou složkou mateřského mléka, nebo souvisí s fyzickými a sociálními interakcemi spojenými s kojením,“ uvedli v závěru studie autoři z McGillovy univerzity.
Podle lékařů by mohly důležitou roli hrát dvě složky mateřského mléka – esenciální mastné kyseliny s dlouhým řetězcem a inzulinu podobný růstový faktor I. Na druhou stranu by vliv mohly mít také fyzické a emocionální složky kojení, které mohou vést k permanentnímu vlivu na vývoj mozku. Kojení navíc může zvyšovat verbální interakci mezi matkou a dítětem.
Ať tak či onak, kojení lze na základě závěrů této i předchozích studií jedině doporučit. Závěry výzkumu byly publikovány v odborném časopise Archives of General Psychiatry.
