Statistiky dokládají, že průměrný věk žen, které čekají své první dítě, stále stoupá. V České republice je to 27. rok a rodiček nad 35 let je kolem deseti procent.
Ženy mnohem víc než dřív pracují na své kariéře, pořizují si bydlení na hypotéku, budují si společenskou prestiž, cestují, užívají si. Těhotenství a rodinu odsouvají. Vždyť je tolik možností, čemu se v "bezstarostném" životě věnovat.
Těhotenství v pozdějším věku má ovšem svá rizika. Mnohé ženy najednou zjistí, že už nemohou otěhotnět. Jejich tělo už je prostě moc staré.
Maminka, anebo babička?
I čtyřicetiletá žena může samozřejmě porodit zdravé miminko. Jak ovšem píše server www.zenska-neplodnost.cz, se stoupajícím věkem logicky tato šance stále klesá.
Důvodem je stále nižší počet menstruačních cyklů, během nichž dochází k ovulaci. Vajíčka snižují svůj počet i životnost, spermie k nim nemohou proniknout, děloha stárne, děložní čípek bývá mnohdy změněn prodělanými záněty.
Veškeré snahy o přirozené otěhotnění nakonec mohou skončit nezdarem a starším ženám nakonec nezbude nic jiného, než se pokusit o umělé oplodnění. I to je ovšem ve vyšším věku komplikovanější než u mladých žen.
Ze statistik mimo jiné vyplývá, že těhotné ženy starší 35 let podstupují i více vyšetření, do porodu musí zdravotnický personál více zasahovat a častěji také končí císařským řezem. Čemu by u mladší ženy ještě nechali lékaři "volný" průběh, u starší rodičky zvolí raději operační zákrok.
Genetická výbava pod drobnohledem
V České republice jsou všechny těhotné ženy ve věku nad 35 let vyšetřovány genetikem, který jim po pohovoru doporučí nejvhodnější postup. Obvykle se vyšetřuje krev, plodová voda, anebo musí nastávající maminka na podrobné ultrazvukové vyšetření.
Tyto preventivní lékařské testy nejsou povinné, gravidní žena je může odmítnou formou takzvaného reverzu, zvláště odběr plodové vody s sebou nese i svá rizika. "Každá žena nad pětatřicet by ovšem tato vyšetření měla absolvovat, protože se včas může odhalit závažné poškození plodu," upozorňuje gynekoložka Věra Beranová.
Obecně platí, že čím je rodička starší, tím je i vyšší riziko vrozených vad u dítěte, známý je i častější výskyt chromozomálních vad, jako je například Downův syndrom. Stoupá i riziko takových chorob, jako jsou cukrovka, křečové žíly, vysoký krevní tlak.
Proto lékaři preferují odběr plodové vody. Jeho výsledek pak dává ženám možnost rozhodnout se, zda miminko donosí, nebo zvolí případnou interrupci.
Větší nápor na organismus
Starší ženy rovněž graviditu hůř snášejí. Organismus v pětatřiceti až čtyřiceti letech je samozřejmě opotřebovanější než ve dvaceti. Ženy se mohou cítit mnohem unavenější.
Problém může být i s psychikou. Ženy, které se do té doby víceméně staraly jen samy o sobe, pracovaly na sto procent, užívaly si života, většinu dne trávily ve společnosti, sportováním, se najednou mohou cítit osamělé a odstrčené a mohou propadat depresím. Také se u nich někdy projevuje přehnaná starostlivost o děti.
zKUŠENOST čtenářkyNejdříve jsem neměla toho správného partnera, a tak mě ani nenapadlo, že bych měla mít dítě. Když mi ale bylo 34, seznámila jsem se se svým budoucím mužem. Po dvouleté známosti jsme se vzali a začali se snažit o miminko. Jana, 44 let, Praha |
