Názory naší společnosti na to, kdy by se dítě mělo zbavit plínek, se za poslední desetiletí významně změnily. Ve dvacátých a třicátých letech minulého století byla „v módě“ přísná ruka rodičů i vychovatelů a stejně se přistupovalo i k otázce vyměšování. Rodiče proto byli instruování, aby s dětmi začali nácvik již předtím, než začnou samy chodit a aby se držely velice přísného režimu.
Co potřebujete vědět o plenkáchKteré plenky vybrat? Poradí maminky na eMimino.cz. |
Rodiče podle nich měli donutit děti k naprosté pravidelnosti ve vylučování a pokud se jim to nedařilo, nastoupily nadávky a fyzické tresty. Jeden manuál vydaný v Americe dokonce nabádal rodiče k tomu, aby dítěti vkládali do rekta pravidelně kousek mýdla, pokud nebude vylučovat samo. Po druhé světové válce se pohled na podobný způsob výchovy zásluhou mnohých psychologů změnil, protože začali poukazovat na možné negativní důsledky způsobené nucením k vylučování. Patřil mezi ně zejména noční pomočování a odmítání „chození na velkou“ ze strany dětí.
Od časného nácviku používání toalety se tedy ustoupilo, ale jak podotýká Gwen Dewarová na stránce Parenting Science, vědci si spojili špatné metody se špatným načasováním. Jde přitom o dvě různé otázky. Metody by vždy měly respektovat osobnost dítěte a jeho osobností a motorickou vyzrálost, tresty ani ponižování rozhodně nepomohou. Ale kdy je tedy ten správný čas?
Bez plenky již po pár měsících
Bez plenky již od narození? Jde to |
Brzký nácvik používání nočníku a toalety rozhodně nemusí dítě nijak poškodit, pokud se rodiče uchýlí k metodám, které nebudou dítě trápit a zbytečně stresovat. V mnoha částech Afriky, Asie nebo u amerických indiánů praktikují tzv. bezplenkovou metodu a vědci zatím neprokázali, že by děti byly tímto stylem nácviku nějak poškozeny.
Rodiče se tak kolem třetího (někdy ihned po porodu, někdy až šestého) měsíce věku miminka začnou soustředit na jemné signály (většinou jde o typické pohyby a grimasy), které dítě vydává, pokud pociťuje potřebu.
Jakmile tyto signály zaznamenají, pak dítě nechají vyčurat např. do nočníku (samozřejmě ho ještě musí držet), umyvadla nebo prostě na zem. Pokaždé přitom udělají nějaké typické gesto nebo zvuk, které si pak miminko spojí s vyměšováním. Dítě se podle příznivců této metody velmi brzy naučí rozpoznávat tento signál a dokáže moč nebo stolici krátkodobě zadržet, dokud nedostane od rodičů zelenou v podobě signálu.
Bez plenky v roce
Věk kolem jednoho roku byl i u nás v dobách komunismu celkem běžný k odnaučení používání plen - zejména proto, že děti už umí samostatně sedět a často chodily do jeslí. Tento věk může být vhodný, ale u aktivních batolat může být problém to, že objevují kouzlo chůze a je jim zatěžko vysedávat na nočníku. Na druhou stranu odborníci nedoporučují, aby dítě na nočníku trávilo desítky minut, ale spíš aby se pokoušelo vyprázdnit v pravidelných intervalech, nebo pokud bude mít rodič pocit, že to zrovna potřebuje.
Ekologické i jemnější k pokožce. Jaké jsou výhody látkových plen? |
Mezi rokem a rokem a půl je každopádně vhodná doba k tomu, aby se dítě začalo o vyměšování s pomocí rodičů zajímat a na nácvik v budoucnu se připravit. Dítě by se mělo dozvědět, co se na toaletě dělá a v jakém pořadí, že vyměšují všichni lidé a zvířata a jakými se přitom řídíme pravidly. Rodiče také mohou dětem vylíčit spodní prádlo jako znak „velkého kluka či holky“.
Bez plenky ve dvou letech
Mnoho rodičů dnes čeká na to, až bude jejich dítě vykazovat známky toho, že je na nočník či záchod již připravené. To se projevuje třeba zájmem o to, co se děje na toaletě a o nošení spodního prádla, stejně jako schopností stáhnout si kalhoty nebo vydržet v suchu alespoň dvě hodiny. Rodiče ale rozhodně nemusí jenom trpělivě čekat, nejlepší je děti v těchto zájmech podporovat.
Před zahájením nácviku mohou rodiče ponechat nočník na několik dní na hraní a přehrávat si třeba s panenkami nebo plyšáky různé situace - když plyšák cítí, že se mu chce na záchod, jak jde na záchod, stáhne si kalhoty, po skončení potřeby spláchne a umyje si ruce. Můžete si přehrát i možnou nehodu a vysvětlit dítěti, že se to může stát a nikdo se na něj proto nebude zlobit.
S plenkou ve třech i čtyřech?
Zejména v USA a Velké Británii dnes již není až taková výjimka, pokud má plenu ještě tříleté nebo dokonce čtyřleté dítě. Jejich rodiče často tvrdí, že čekají právě na známky toho, že je jejich dítě „přichystané“, ale neuvědomují si, že mohou jejich přípravě sami významně pomoci. Učitelky ve školkách a školách si navíc často stěžují, že jde zejména o pohodlnost rodičů než nějaký promyšlený záměr.
Od plenek k nočníku pomůže písnička, samolepka i barvivo |
Pozdější nácvik zvyků ohledně vyměšování navíc nepřináší dítěti žádné výhody, ale spíš možné problémy. Dítě si již zvyklo na plenku a nevěnuje tak pozornost svým tělesným signálům, často mu není ani nepříjemné nošení objemné počurané plínky. Nošení plínky přitom znamená vyšší riziko opruzenin i rozvoje některých infekcí. Kromě toho ve starším věku se můžou přidat komplikace v podobě testování rodičovské trpělivosti a boje s autoritami. Nehody jsou pak náročnější na úklid, protože větší dítě má větší objem močového měchýře a jeho moč více zapáchá, což komplikuje úklid případných nehod. V pokročilejším věku se navíc předškolák může kvůli plínce stát terčem posměchu ostatních dětí.
Pokud se rozhodnete zahájit nácvik na toaletu, myslete v každém věku na několik důležitých bodů: dítě musí být zdravé (nemělo by trpět průjmem nebo zácpou ani jinou nemocí) a v rámci možností v klidu (nikoliv během náročné změny jako je nástup do školky, stěhování nebo příchod sourozence nebo když je zrovna ve fázi odporu k autoritám). Postupujte v klidu, na dítě se pro nehody nezlobte a nekřičte na něj a naopak se ho snažte namotivovat pozitivně. A samozřejmě nečekejte zázraky na počkání, ale obrňte se trpělivostí.
