Tak jí toho psa pořiďte, na vývoj její psychiky to bude mít jen a jen pozitivní dopad a její zájem se soustředí na vlastního pejska

vy jste to moc nečetl :o) oni mají psa.

Dceři bude 6 let a když vidíme nějakého psa, vždy jí musím říct, aby ho nehladila. Náš pes je hodný, nechá si všechno líbit a dcera si myslí, že i ostatní psi jsou takoví.

Zkuste dceri vysvetlit, ze se nemuze vrhnout na psa pokud to majitel psa nepovoli.

U nas to tak funguje.

Musi mit povoleni. Musi se majitele psa pekne zeptata a poprosit. Pokud NE tak Ne.

Hodne zdaru.

no nevim tady to bude o pristupu. Tady dcerka se musi naucit poslouchat, ze nesmi a hotovo. Stejbe jako, zw dite rado vwha ho nenecham behat do silnice....

Toto mi nahral omylem mobil

no nevim tady to bude o pristupu. holcicka se musi naucit poslouchat, ze nesmi a hotovo. Stejne jako, ze dite rado beha ho nenecham behat do silnice....porad je to o bezpeci toho ditete. Ja toto deti ucim od mala pejska mame take. Ale k cizimu by nesla moje dcerka v tom veku. To uz si daji leccos vysvetlit

At se na me nikdo nezlobi, ale je ta pani normalni? Psat tohle do poradny?

Tak záleží na tom čemu věříte, podle mě si veškeré takové dotazy sepisují redaktoři sami, aby bylo o čem psát, ale bez ohledu na to problém jako takový je určitě reálný, věřím, že existuje dítě, které se takto chová

Nějak jsem si vzpomněla na to, jak jsem se ve svém dětství vrhala na koně. Několikrát se mi (asi ve věku 3 let) podařilo utéci z domova, abych se utábořila pod nohama tažného koně v nedalekém statku. Někdy si říkám, že jsem to přežila, ale pravdou je, že mi koně nikdy neublížili.

Z koní jsem začala mít respekt až v pubertě, ač jsem vyrostla, začali mi připadat velcí, s velkými zuby a kopyty :-)

Myslím, že to chce překlepat nějaké období a holčička se přestane na psy vrhat.

Dceru na vodítko.

Začněte třeba v Norsku i když i tady se brzy dočkáme.

Já si myslím, že by bylo nejvhodnější učit dítě řeči těla u zvířat. Kočku hladit můžeš, když vrní a otírá se o tebe hlavou, kočku hladit nesmíš, když syčí a švihá ocasem, protože tě poškrábe. Vnímavé dítě se to naučí i metodou pokus omyl, já jako malá strávila hroznou spoustu času mezi psy a kočkami, byla jsem dokousaná i poškrábaná, ale nikdy nedošlo k tomu, že bych měla zranění ohrožující na životě. Normální zdravé zvíře má taky většinou nějaké gradující chování, tedy nejdřív vrčí, pak varovně kousne(a po tomhle útoku normální zdravé děti začínají plakat, odbíhat od zvířete a je dokonáno) a až potom se začne zvíře tvrdě rvát.

Tak já nevím, ale vy diskutující níže - to jste to nečetli? Takových blábolů typu "dceři to vysvětlete, matka bude první, kdo bude řvát, že pes ublížil" atp. Paní píše, že to dceři vysvětlují neustále, ale asi pod vlivem dobrého psa z domova to holčička pochopit nechce. Paní si uvědomuje, jaký by mohl nastat problém, že ne každý pes má dítě rád, proto se ptá, jak situaci řešit. Asi sama cítí, že jednodušší by bylo malou seřezat, to by si zapamatovala, nicméně to dělat nechce, protože to může být i kontraproduktivní. Čili mi nejlogičtější přijde rada jejího manžela, aby malé ukázali, co všechno pes dovede, možná by nebylo od věci najít nějakého perfektně vycvičeného, který jí na povel, ale aby ona nevěděla, trochu něco provede (nenapadá mě co, je mi to proti srsti, ale souhlasím s paní, že než aby po ní rafl nějaký pes, který nemá děti rád, tak by asi byla lepší předpřipravená špatná zkušenost).

Proč řezat děti, není lepší seřezat psa? Pokud kousne tak seřezat i majitele. Proč bychom kvůli psům měli omezovat děti?