Ta nová ví o předchozím vztahu, ví, že z toho může být dítě, nemůže ho nijak obviňovat; zrovna tak už mohl být rozvedený/rozejitý s dítětem ... je fér jí dát možnost se rozhodnout. Nejhorší varianta je nic jí neříci (čekat na určení otcovství) a že by potkala těhotnou bývalou; a co pak, lhát že to nevěděl?

to je divné - to jsou vymyšlené postavy 4 tisíce let staré, které ještě nevěděly, že existuje antikoncepce?

někteří muži asi neví, že to 1. může selhat a 2. když žena bere prášky, může zapomenout i "zapomenout"

Prý velmi vášnivá a náruživá žena je vždycky potvora a mrcha. Je to jako vždy o míře věcí a o tom, co je schopen snášet. Život s manipulátorem je jeden z nejtěžších, tak bych se nevracel, když to už poznal a odešel od ní. To těhotensví, které mu neoznámila, dokud ještě připadalo v úvahu přerušení, je jedna z nejbrutálnějších manipulací. Manipulátor obranu oběti nesnáší a z odchodu oběti je velmi zuřivý. Také mu udělala to nejhorší, co mohla. Dohnala by ho do blázince, k sebevraždě nebo vraždě. Odejít, odejít, odejít!!! Všechno je lepší, než život s manipulátorem. Lepší být dobře oběšen, než špatně ženat.

horsi nez hypoteka, tedka bude calovat 20 let na nakyho fakana nebo fakanku a uz se to s nim potahne az do 50..... bouzel jen bude platit alimenty ale nic za to nedostane dite se o nej ve stari nepoostara, dneska ty mlady zajima jen fet a chlast a cigarety a cumi do mobilu celej den a flakani, nevim z ceho stat bude platit duchody.

Vyprdni se na to, co si o tom budou myslet ženská, buď s tebou zustane, nebo najdeš jinou, máš na cestě dítě, nech si udělat test po narození a jinak děti jsou nakonec to jediný na čem skutečně záleží.

Bude druhý díl?

Sešli se dva nezralí a neví co s následky svého počínání. Jeden i druhý by rádi hodili zodpovědnost na toho druhého, případně třetího (státe postarej se). Oni spolu nežili, oni si užívali, tak jak je to v současné době běžné. Neumím si představit, že bych měla jen jednoho muže, byla mu věrná a on by své otcovství hodlal uznat až po narození dítěte, aby měl jistotu. Z článku vyplývá jediné ponaučení: když už spolu začnou žít jako partneři se vším všudy, měli by si napřed ujasnit co s případným dítětem, nebo by měli používat ochranu.

Dát Marice jasně na srozuměnou, že se k ní už nikdy nevrátím a že pokud se rozhodne si dítě ponechat, že se na mne nesmí zlobit, ale že požádám po jeho narození o test otcovství a další ponechat na ní, jak se rozhodne. Veronice se zatím jen zmínit, že s Marikou řeším ještě nějaké porozchodové věci, ale že jsem si jist, že vše dobře dopadne, že jí mám rád a že mi na ní záleží a chci být s ní.

Ostatní už se vyřeší samo ...97% věcí se vyřeší samo a v nejhorším bude mít nemanželský, ale své dítě, na které bude platit alimenty a když ho následně Veronika opustí, bude mít i potom pro koho žít a na koho se těšit ...tedy když Marika nebude "kráva", která mu bude styk s vlastním dítětem následně ztěžovat.

Potenciálne porozchodové dieťa nie je "nejaká porozchodová vec" a Veronika by o tom mala vedieť.

Bez debaty rici soucasne pritelkyni co se deje, a pockat na testy otcovstvi. Bud soucasna pritelkyne vydrzi nebo ne - ale tajemstvi rozhodne vztahu nepomuze.

Tajemství samozřejmě pomáhají. Je to napínavější, víc adrenalinu. Vztahu to může prospět.

Partenrka V. to musí vědět. I kdyby to paní M. fejkovala, pokud s V. počítáte, musíte jí to říct. Tajit to fakt nedoporčuju, ona se to stejně dozví. Klidně i tak, že nestabilní paní M. to paní V. řekne. Mluvit pravdu se vždycky vyplatí.

Až se prach usadí a vy budete případně otcem, budete nakonec rád. Děti jsou největší radost v životě většiny z nás, budete pak pohlížet na tyhle lapálie jako na zajímavý námět k hovoru. I kdybyste s M. ani s V. nezůstal.

K terapetovi bych ale na vašem místě zašla, je to náročná životní situace.

No nevím, v případě, že je těhotenství pravé a bude se o dítě zajímat, budou ho s M. čekat ještě krušné chvilky.

Tedy jen takové jazykové okénko: slovo „přítel/přítelkyně“ používané místo „milenec/milenka“ nebo kluk/holka/chlap/ženská mě jako lingvistu velice rozčiluje - význam se úplně posunul a místo jednoduchého „přítel“ se teď v ofiko firemní dokumentaci musí používat hrůzy typu „spřátelená osoba“ nebo to psát v množném čísle „přátelé“, páč „přítel“ znamená něco jiného a „kamarád“ je silně hovorové.

Ale co se dá dělat, to je prostě vývoj jazyka

Tak mluvit o třicátníkovi jako o "chlapci" je divný a "milenec" má negativní nádech. Co navrhujete?