Dobrej a hutnej článek (rozhovor). Měl bych ale jednu, možná hloupou otázku. Když tvorové, kterým srdce buší rychleji žijí kratší dobu, proč tedy lidé, kteří mají více fyzické aktivity (srdce jim častěji buší rychleji) naopak žijí déle? Nemělo by se dle této logiky srdce rychleji vyčerpat?

Asi proto, že v mezičasech bez zátěže jim srdce naopak tepe pomalu než ostatním.

Výraz, že lidský organismus je nějaký téměř zázračný mechanismus popisuje jenom část reality. Mechanismus lze sestrojit z jeho součástek, podle plánu a bude fungovat.

Žijícího tvora takto nikdy nedokážete mechanicky uvést do chodu. Já tomu říkám "počáteční impuls", cosi musí ty všechny komponenty oživit a dát do velmi komplikovaného koloběhu. Takže zde máme tu myšlenku "stvoření".

Další optimalizaci a vývoj obstará ten tvor už sám. Jenom ten začátek, symbolizovaný i otázkou "co bylo dřív- slepice, nebo vejce?", ten zůstává v prostoru a odporuje mechanickým představám. Vedle hmoty a energie musí existovat i jiné mocné předpoklady existence tohoto světa.

První bylo vejce, protože ptáci se vyvinuli z dinosaurů a ti už vejce měli.

40 roků je zřejmě parametr, odvozený ze schopnosti reprodukce. U žen v tom věku končí kapacita vaječníků, takže další existence ženy je z hlediska reprodukce nedůležitá.

I muži jsou vlastně ze stejného zárodku, jenom se některé chromosomy odlišují, logicky bude i mužská životnost podobně nastavena.

Péče o potomstvo by vyžadovala ještě nějakých 20 roků, potom ztrácí další existence z přírodních nutností smysl.

Levá, či pravá pozice orgánů byly zřejmě předmětem vývoje ve velmi vzdálených etapách evoluce, u živočichů, které dnes nijak nenavozují vztah k Homo Sapiens.

Prostě měla ta pozice orgánů z nějakého důvodu výhodu, proto se prosadila. Asi jako poloha volantu u auta, vlevo nebo vpravo, podle zvyků na silnici.

Stejně tak u barvy kůže, ovlivnilo to nejenom prostředí, ale i omezenost populace vedla k incestu a tím mnohé malé izolované populace zůstaly podvyvinuté, tělesně i duševně. Kde byla výměna genů intenzivnější, třeba v Asii nebo v Evropě, je i populace životaschopnější.

Zrovna nedávno jsem koukal na dokument o kytovcich a tam bylo že kosatkam končí cyklus reprodukce relativně brzy a pak se starají o mláďata, prostě že nejen u člověka jsou potřeba babičky pro výchovu potomstva. Teda u nás už vlastně moc ne což je škoda.

Bezva článek

Výborné. Snad poprvé jsem byl rád, že jsem si zaplatil Premium. Za mě takhle rozhodně ano.

Tak... je tam docela dost blábolů. Třeba to vysvětlování proč nemáme srst. Vždyť ani nevíme jak dlouho ji nemáme. Australopicus ji měl, nebo ne? Máme pár neúplných koster, nevíme nic. Šimpanzi srst potřebují, protože jim je zima??? A proč mají srst zvířata, která jsou na slunci často? Chrání je před sluncem? Tím tuplem by to mělo platit pro člověka v africké buši... Četl jsem jiné spekulace - že člověk se vyvinul v tlupě, která na pobřeží lovila ryby. Co víme? Úvaha, ze orgány jsou kalibrovány na cca 40 let je šle přesná a logická.