Jak se dá bojovat s vlastním tělem? S vlastním tělem se bojovat nesmí, musíte se s ním "dohodnout". A rakovinu bohužel porazit nelze. Můžete mít tak akorát štěstí, že zrovna ten váš nádor není agresivní. Pak to i vypadá, že zabírá nějaká léčba. Ale nikdy nemáte jistotu, že jedna jediná rakovinná buňka někde čeká na svoji příležitost.

Nikdy nemáte ani jistotu, že vám na hlavu nespadne meteorit. To, že rakovina, která vypadá jako vyléčená, vyléčená být nemusí, nijak nevyvrací možnost rakovinu vyléčit. A vyléčit se dají i značně agresivní typy rakoviny, když se na ně přijde včas. Typicky třeba melanom, když se objeví včas, vyřízne se, a úspěšnost je skoro stoprocentní. Jenže rychle začíná metastázovat, a jak se to stane, tak je prognóza daleko horší.

Přestaňte už psát ty hovadiny, že lékaři považují někoho s rakovinou za vyléčeného po dvou letech od zákroku. Taková opatrná diagnóza se dělá tak po pěti letech. Po dvou letech se nic nevrací, protože to zkrátka trvalo v nějaké podobě stále!

Možná u některých typů rakoviny se dá říct s velkou spolehlivostí, že při neobjevení znovuvýskytu do dvou let je člověk vyléčen. Záleží to vždy na typu rakoviny, a těch je hromada. Nesoudil bych, pokud nejste na to odborník.

Oceňuji jistý nadhled a fandím Vám.

Nádherná žena...

Hm, rozešla se s otcem Stellinky, který ji podržel v těžké nemoci, protože si prý "přestali rozumět". Pak se poznala s novým partnerem, sebrala Stellinku a na celé dva měsíce s ní odletěla do Austrálie. Nepředpokládám, že by s ní průběžně létala zpět, aby Stellinka mohla být i se svým tatínkem. O novém příteli hovoří, že chtějí mít "další děti", jako by Stellinka byla jich obou... Obávám se, že zdravotní stav často odráží duši člověka.

Zdravotní stav vždycky odráží nitro člověka.

Preji slecne hodne sil

Holt můžu popřát jen hodně štěstí, pevné nervy a dobré lékaře - nejdůležitější předpoklady k úspěšné léčbě. Tuhle svinskou nemoc si nikdo nevybere, maximálně ji může jít naproti životním stylem, ale ruku na srdce, kolik z nás žije tak, že se opravdu vyhýbá maximu karcinogenů.

Rakovinu nikdy neporazila. Je to furt ta stejná rakovina. Tyhle klišé hlášky jsou strašně stupidní a furt to někdo používá nebo cpe do titulku.

Přesně. Rakovinu vlastně neporazila.

Tak paní držím palce. Ať se jí to vítězství podaří. Přál bych jí to. A nyní přijdou ta - ale: Působí na mě jako někdo, kdo byl asi hodně rozmazlený, povrchní. Divné mi bylo, že nemluví o manželovi... Nebo alespoň o člověku, se kterým má dítě. Ano, pak se tam mihne jakýsi člověk z Austrálie - a díky "snídaním do postele", tedy díky dalšímu rozmazlování - to opět bylo ono... Nikde tam nevidím, co paní umí (ano, kadeřnice), co dělá, čím pomáhá a čím je prospěšná. A především mi tam chybí - že nevzala do party (do srdce) Pánaboha. Ten jediný ji může život prodloužit. Byla napsána podobná kniha o boji s rakovinou, i podobný název měla. A většinou - byla rakovina jen oddálena. Začala jinde... Bohužel. Paní v textu naráží na to - jak nejíst maso, skutky...v podstatě na karmu. Ve smyslu - že toto je nesmysl, toto není tím. Možná, možná ne. V každém případě - ať se podaří, co si paní přeje. A ještě jeden pocit - ona mluví o tom, že se změnila (kdo by ne...), ale asi ještě něco té změně chybí. Neměl bych ani takovou víru v lékaře, jejich možnosti jsou malé. Chybí mi v tom její případě - ta změna směrem k Pánubohu. Jen ten může. Přeji vše dobré. A pokud něco pro ni lze udělat - pak se za to vše kolem ní pomodlit. To není to poslední, to je to, čím bych začal, resp. začnu.

Boha do toho nemotejte. Někdo je věřící a víra mu může trochu pomoci ve chvílích slabosti. Daleko více ale pomohou lékaři a sám pacient a to zcela bez ohledu na nějakého Boha. Rakovina je zkrátka nemoc, někdo se s pomocí lékařů a moderní medicíny vyléčí a někdo podlehne. Podobné je to i u jiných nemocí. Hlavně se ale nic nevyléčí nějakým blogerstvím.

Jak jde dohromady neplánované a vymodlené dítě?

Taky mě to zarazilo. Holt klišé.