To je přesně ono... Sice je pozdě plakat nad rozlitým mlékem, ale dcera chtěla bydlet u babičky, která je nějaká... Matka nakonec povolila, protože mladší děti nesnášely hádky. Prostě jednoduše neměla povolovat a když se baba chovala, jak se chovala, měla klidně zamezit styku.

Ale co bývalý manžel? Nechtěl dceru k sobě? Divný příběh, nic jsme se nedozvěděli, motivace zvláštního chování pisatelky mi zůstává skrytá...

Poskytnout? Jestli byla na 3 děti sama, tak 12letou dceru, která chce bydlet u prarodičů, už nepřetlačí. A pokud jsem četla dobře, tak babička vnučku zpracovávala tak dlouho, až na tom vnučka trvala, že tam chce bydlet. Matka ji rozhodně neposkytovala dobrovolně.

Ono nakonec dcerka může narazit. Babička bude mít zřejmě nějakou poruchu osobnosti a takoví lidé nevyjdou dlouhodobě s nikým, pokud se jim bezvýhradně nepodřídí. Dávat se s nimi dohromady, byť třeba s vidinou dědictví, se nemusí vyplatit - jak se říká, čiň čertu dobře, peklem se ti odmění.

Bohužel nejsem si jistá zda má šanci urovnat vztah s dcerou. Obávám se, že minimálně do té doby, dokud bude dcera bydlet u babičky tak nikoliv. Zásadní chybu udělala když dceři umožnila žít u babičky. Měla naopak se od rodičů odstěhovat hodně daleko a s takovou falešnouz matkou utnout všechny kontakty a na psat matce otevřeně co si o ní myslí a proč už s ní nehodlá být v kontaktu (osobně by nenašla odvahu jí to říci do očí).

Takáto matka by bola schopná podať na svoju dcéru žalobu, že jej bráni v styku s vnučkou - a súd by pravdepodobne vyhrala.

Nechápu, že dovolila dvanáctiletému děcku, aby se odstěhovalo k babičce. A to, že si Ivana nedokázala udržet 2 chlapy, se kterými měla děcka, taky hovoří za sebe.

vy jste jak ta její matka

Ivanka mi ze všeho nejvíc připomíná černochy v USA, kteří víc než 150 let po zrušení otroctví a 55 let od definitivního zrovnoprávnění ras stále svádějí svoji chudobu a nevzdělanost na ty zlé bílé bílé, kteří jsou povinni jim poskytovat podpory a výhody. Přitom za vším je jen neschopnost nebo neochota a lenost převzít odpovědnost za svůj osud.

Ženská, která v pětačtyřiceti letech nemá vyřešený vztah k matce a stále se utápí v malicherném hašteření a pořád matce dává příležitos jí zasahovat do života (a, jak tvrdí, ubližovat), je prostě nemožná a neschopná osoba a nemůže se divit, že ji její vlastní dcera nerespektuje a neváží si jí. Děti si jako svůj vzor vybírají silné osobnosti a není zas tak udivující, že se dcera přimkla ke "generálské" babičce místo k slabošské a bezradné mámě. Ivana by se především měla dát dohromady a postavit se citově a společensky na vlastní nohy. A začít přemýšlet, jaký vzor poskytuje a jakou oporou je svým zbylým dvěma dětem.

Nic není černé nebo bílé. Dokud člověk sám nezažije některé situace, tak nikdy nepochopí.

Jak to jenom, můj vztah s rodiči je složitý. Prošla jsem si tvrdou, chladnou výchovou, hraničící s týráním. Ovlivňuje to můj vztah k rodičům, ovlivňuje to můj celý život. Ale snažím se k životu nestavět jako profesionální oběť okolností a žít život za sebe (ne vždy se to daří, to musím upřímně napsat).

Paní měla po "odloudění" dcery začít spolupracovat s psychology, zkoušen navázat funkční vztah s dcerou a odpoutat se od matky, na kterou je patrně stále velmi navázaná.

Chybí informace o tom o jaké lži jde. Ale ano, takové příběhy fakt existují. Nejpšíš babička slíbila vnučce, že všechno zdědí, tak se holka snaží. Asi jí bude potřeba vysvětlit, že za peníze si štěstí nekoupí

Ono stačilo, aby když byly v rodině další dva mladší sourozenci a matka na ně všechny byla sama čili byla dost zaneprázdněná, tak aby babička pubertální dceři začala vysvětlovat, že máma na ni nemá čas, protože má ty mladší děti raději, že je neschopná a neumí vydělat, takže proto má dcera nízké kapesné, zatímco u babičky dostane víc atd. V pubertě je děti snadné ovlivnit, když není všechno úplně ideální.

Házet vlastní chyby na rodiče je mezi ženskými strašně rozšířené. Nevím proč. Nechat si podobně rozbít vztahy s dcerou je chyba matky. Dva rozvody , taky nejsou náhoda.

Ale to jaky jste je prave ovlivneno tim, jak jste vyrustal a byl vychovan. Jak se k vam rodice chovali, co vam rikali, jestli vas ponizovali atd. Takze ano, to ze ji nevysly dve manzelstvi s tim muze souviset.

U nas v ulici byl pripad, kdy se nezletile dite proti vuli rodicu odstehovalo do nejakeho domova mladeze nez aby zilo s rodici. A to ji bylo tusim mene nez 15 let a vzeslo to od socialky. I tento pribeh, pokud je tedy skutecny, je az podezrele jednostrane proti babicce a zcela jiste zde neni popsana cela pravda.

Vzdy, kdyz se vyjadruje pouze jeden clovek, neni popsana cela pravda. Je to subjektivni pohled pisatelky a kdyby se k veci vyjadrila jeji matka, dozvedeli bychom se zcela neco jineho.