Mno tak, clanek nerika, zda vubec koji a take je videt, ze v tehotenstvi nepribrala nic, akorat mela bricho. Vse je takove ode zdi ke zdi. Normalni zenska se stara predevsim o miminko, pokud mozno koji a v sestinedeli se setri a nelita s cinkami sem a tam. Nekdo se pohybovat nemuze, protoze mel spatny porod/cisar. Pani je chytra jako vopice, tyhle blogerky ale nemluvi o tom, jak moc se o deti staraji, hlavne krafaji o sobe. Myslela jsem, ze clanek bude o necem jinem, ne o cvicenim posedle vyhuble potetovane 'nadhere'.

Ja to vidim tak, ze po porodu se ma zena hlavne venovat novorozenci, pokud mozno co nejvic odpocivat a dat se pomalu dohromady psychicky i fyzicky, ale ne cvicit jak posedla. Starat se o sebe, kdyz jde ven, tak se hezky oblect, vykaslat se na stare triko a teplaky, protoze kojim, nebudu si nicit obleceni atd. Proste vseho s mirou. Pokud ma rodinu, ktera ji pomaha, da se to hezky zvladnout. Ale tyhle knizeci rady slachovite pani z Australie?

Paní měla prostě štěstí, měla by být šťastná a rady si ušetřit. Kamarádka po dvou sekcích diastáza na šířku dlaně, do toho kýla, čtvrtý rok po porodu bříško stále jak v pátém měsíci těhotenství, občas to lidé komentují a pouští ji sednout v autobuse, cvičila kde co, bez úspěchu, řešení jak zpět na ploché břicho je operace, která představuje odstranění kýly, zašití roztáhnutých svalů a odstranění přebytečné kůže, tzn.jizvu přes celé břicho, takže docela velký zásah do těla, zatím nenašla odvahu, navíc děti u ní byly vždy na prvním místě. Takže každá nemůže vypadat po porodu jako před ním, je to o štěstí a fyzických dispozicích.

"Nicole ovšem namítá, že se cvičení věnuje jen ve chvílích, kdy děti spí, nebo jsou s tatínkem." ... Jsou s tatínkem? To dá ale taky vyložit takhle: "Hraj si s dětmi teď ty, já nemám čas, musím cvičit."

V tomhle pripade jsou za postavou te zeny 10 dni po porodu bud velmi dobre geny nebo velmi nerozumne cviceni.

Tak brzy po porodu se totiz nedoporucuje jakkoli posilovat brisni svaly, protoze je silne oslabene panevni dno a posilovanim bricha se muze poskodit.

Paní má naprostou pravdu! Ale někomu se to asi špatně poslouchá no...

Jo věnovat se i sobě, to jediné s čím souhlasím, ale hned po porodu cvičit? V šestinedělí? Ani náhodou, bylo mi fajn, tak jsem s malým chodila na procházky a výsledkem byla krásně rozjetá jizva, a seřev od doktora. Už bych tak blbá nebyla...

V těhotenství jsem přibrala skoro 20 kg, protože jsem první půlku rizikově proležela nebo proseděla. Po 4 dnech v porodnici jsem odcházela s +9 kg, 10 dní po porodu mi zbyly ještě cca 3 kg a oblékla jsem veškeré původní oblečení.

I přes nabraná kila jsem neměla (a dodnes nemám) na břiše jedinou strii nebo vytahanou kůži. Bez cvičení v těhotenství nebo po něm. Prostě jsem měla obrovskou kliku aniž bych za to mohla nebo se nějalk snažila, Někdo má bohužel smůlu a může cvičit a trápit se jak chce a je mu to stejně houby platný. Genetika je prostě sviňa a s tím nikdo moc nenadělá.

Tím nechci říct, že by se tedy člověk neměl snažit a neměl o sebe dbát, ale někdy to prostě jde samo, někdy skoro vůbec. Přesto nebo právě proto vytahaná kůže na břiše neznamená, že je ženská méně "hodnotná" a že by se z toho měla hroutit. Smysl života je někde jinde a v něčem úplně jiném než plochém břiše!

Tyhle uměle vyposilkovaný placatky mi prostě připadají hodně povrchní. Nevím..., ale možná potřebují ty plochý břicha a "superdokonalý" vzhled, až budou pro svá dítka hledat nějakého dalšího nového tatínka.... Já holt jsem staromódně vdaná za toho jednoho 45 let. Asi jsem měla kliku. Stejně jako s těma striema..

No nevim, sportuju cely zivot a sportovala jsem v prvnim tehotenstvi az do porodu (plavani, kolo a pozdeji rotoped, lehci posilovani), ale i tak jsem byla deset dni po porodu rada, zvladnu kratkou prochazku a i po sesdinedeli jsem byla pocitove v mnohem horsi kondici, nez v devatem mesici - porod da telu proste zabrat. A k postave pred otehotnenim jsem se vratila tak 8-10 mesicu po porodu. A v druhem tehotenstvi si o aktivnim sportu muzu nechat zdat, protoze zatimco minule bylo vse v pohode, tentokrat mi to telo proste nedovoli (nevolnosti, silna unava, bolesti kycli). Takze jakekoliv vychloubani, ze to co ma je jen jeji zasluha je dost mimo. K tomuhle musi mit i predpoklady a stesti na bezproblemove tehotenstvi i porod. A musi byt magor, cvicit deset dni po porodu...

10 dní po porodu cvičením, jo? aha, no, já byla čtyři dny po císaři ráda, když jsem slezla z postele a došla si na záchod, ještě abych cvičila... ale holt asi nejsem správně "nadaná"

Kdybych se vyfotila já po porodu, tak by lidi asi omdleli

Před těhotenstvím jsem sice cvičila (jógu a cosi na páteř), pak jsem musela přestat, jelikož mi bylo pořád špatně a pak už to nešlo kvůli většímu bříšku. Po porodu jsem sice měla původní váhu, ale břicho vypadalo fakt hrozně, protože prostě narostlo do hodně velkých rozměrů vzhledem k mému tělu. Odnesla jsem to diastázou, kterou jsem se snažila asi 3 měsíce rozcvičit, ale bohužel je tak velká, že ani to cvičení nepomohlo. Vůbec. Toto je realita. Nelíbí se mi, že bloggerky ukazují jen skvělou postavu a ty, co ji skvělou nemají, tak to skryjí.

Zase budeme žít v jakési iluzi, že to přece jde, ale ono to není tak jednoduché, zvlášť s diastázou nebo maminky po CS nebo dvojčat...

Každopádně čas na sebe by maminky mít měly, ale proboha, nemusí ze sebe všechny dělat trubky z fitka a jít cvičit. Proč by si nemohly jen tak natáhnout nohy, dát si něco dobrého a kouknout na film? Nebo si číst? Nebo malovat? Nebo pařit Wowko? (vše výše uvedené ve volném čase dělám, na cvičení peču, nemá výsledky, prostě se musím mít ráda i s povislým břichem)

Diastazu jsem mela uz po prvnim porodu, dost velikou (na 4 prsty, u pupiku by se mi tam vlezla snad cela pest), ale kupodivu se po case smrskla tak, ze zustala skvirka jen tak na pul prstu. S tim cvicenim je to osemetne. Take jsem hledala cviky, bohuzel na internetu jsou jen same nevhodne, napr. plank. Spatnym cvicenim si to muzete zhorsit a zafixovat (doufam, ze to nebyl vas pripad). Nastesti jsem kvuli problemu zvanemu scapula alata tenkrat vubec cvicit nemohla, mozna bych se take dala zlakat. Pak na rehabilitacich jsem se dozvedela, co a jak, ale to bylo uz skoro rok po porodu a telo to uz z vetsi casti zvladlo samo. Ted po druhem porodu jsem ji samozrejme mela zase, ale smrskla se mnohem rychleji. To pisu hlavne pro dalsi potencialne postizene, aby v tomto pripade nedaly na rady na internetu, ale vyhledaly fyzioterapeuta.

Se sdělením by se dalo i souhlasit, kdyby ovšem skutečně šlo o propagaci toho, že matky mají pravou cítit se fit a v pohodě, a ne o vychloubání se vzhledem pod ušlechtilou záminkou. Prezentace fotek i komentářů od této paní jasně ukazuje, že je to ten druhý případ.

Právo*