Je to prace jako kazda a tak by mela byt i dovolena bez deti. Treba tyden nebo dva za rok. Kazdy musi vypnout. A ty kecy o tom, kdo si dovede co zorganizovat? Bez pomoci se to dava tezko a je to na ukor deti. A takove ty rady, ze v noci se neji ale spi? Jsou to blaboly. Dite ma hlad, tak si o jidlo rekne. Tak jako dospely se ale jit najist nemuze a od toho ma mamu.

Nemám tak agresívně vyhraněné názory jako paní Kvapilová, ale moje zkušenosti s dětmi jsou v podstatě stejné.

Nevedla jsem je k tomu, že "v noci se nejí" nějak cíleně, ale už tím, že jsem je dala spát do vlastní postele, kde nebyly rušeny a tím, že je v noci tma a klid se k tomu velmi brzy dostaly samy. (Od tří měsíců se mi v noci nebudilo ani jedno.)

My dospělí jsme k nějakému režimu nuceni hodinami, pracovní dobou, nebo třeba i tím, co chceme vidět v televizi, ale to děcko, když necháte, tak si ten přirozený rytmus střídání noc-den opravdu vytvoří většinou samo.

Článek tak nějak zapadá do dnešní doby ... Nějak jsme změkli ... Vždy se usmívám nad snahou rozšiřovat naši armádu ... Přitom stačí na sídlišti vypnout proud, vodu a dodávku tepla. Viz stěžující si matka, při odstávce teplé vody ! Kovový kýbl na sporáku asi již není na trhu ... Teď je zase matka překvapivě vyčerpána porodem a bezesnými nocemi ! ... Ó, jak neočekávané .. !

A co když jsou vyčerpaní také tátové?

Vycerpany chlap? Z ceho?

Za prvé to vůbec nechápu to strašný vyčerpání dnešních mladých matek, mám dojem, že už já měla celkem pohodu a to jsem s třema dětma s tříapůllerým odstupem, na md vlastně moc nebyla. Tak cca dohromady půl roku. A co naše matky a babičky, které měly na vsi třeba 5-6 dětí a stále pracovaly?

Za druhý vůbec nechápu tu touhu matek se sdružovat. Na pískovišti jsem byla všehovšudy jednou, protože ty kecy ostatních mamyn jsem neměla nervy poslouchat. A to dnes si ještě tvoří fejsbůkový skupiny, kde donekonečna řešej exkrementy a kojení.

To zas můžete těžko srovnávat. Když jste nebyla na MD, tak nejspíš v době, kdy jste byla v práci, se o dítě staral někdo jiný, ne?

Tak veru neviem ako sa k tomu postaviť. My sme mali tri deti. Obaja sme boli zamestnaní a manželka bola vždy 6 mesiacov na materskej. Po 6 mesiacoch sme deti dali do jaslí a škôlky a vôbec sme to nejako neriešili. Deti sme tam vodili (žiadne auto ) na siedmu hodinu a vyberali ich okolo 15,30 hod. Že či sme neboli unavení - no pravdaže sme boli, ale to je predpoklad každej činnosti že vás unaví. Dospávali sme to cez víkend, deti s nami, žiadne večere či stravovanie v reštikách, žiadne papierové plienky,pizza, žiadne umelé výživy, maximálne sunar. Nikdy nás ani nenapadlo, že by nám mal niekto pomôcť tak aby sme si oddýchli od detí. Možno že to bolo preto, lebo sme naše deti milovali . A všetko ostatné bolo pre nás druhoradé.

Souhlasím, byť ne tak úplně. Děti byly většinu dne v jeslích či ve školce a vy jste si od nich svým způsobem "odpočali" v práci.

Taky jsem měla tři děti "jak schodky" a taky jsem s nimi vesměs všude chodila pěšky, ale byla jsem s nimi osm let nepřetržitě doma, i když poslední dva roky jsem už na volné noze z domu pracovala. Za sebe si myslím, že s dítětem (ba ani třemi) není tolik práce, aby matka byla "vyčerpaná". A už vůbec ne tak moc, aby na to potřebovala křížkové lázně. Ale to psychické vypětí, kdy člověk musí být 24/7 ve střehu, i když třeba zrovna fyzicky nic nedělá, to utahá hodně.

Ale to by mělo jít řešit v rámci rodiny, případně s nějakým najatým hlídáním, aby matka měla nějaké chvíle sama pro sebe, kdy může vypnout. Lázně a ještě ke všemu hrazené - to mi přijde "na hlavu".