Může si za to sám, měl to tušit už od začátku a vzít si Čunka.

Tak buďto je on skvělý a ona naprosto hrozná (proč s ní teda pořád je?) a nebo neříká celou pravdu...

To by me zajimalo, kde se dostavaly v roce 1997 od fabriky byty. Nejakej komunistickej relikt, ne ?

Proč ne ? Dodnes jsou firmy, které vám dají do pronájmu byt .

Jako kdyby pán popisoval část mého života. Akorát tehdy došlo ke změně chování bývalé manželky po šesti letech. Ta další tři léta byla strašná. Ještě by mohl doplnit, že na čem se se ženou v poslední době domluvil, to druhý den neplatilo a nejlépe to bylo přesně naopak (v jejím podání). Dnes už jsem rád, že jsem z takové rodiny odešel, a od roku 2004 žiji konečně v normálním, pohodovém manželství.

Kdo uteče, ten vyhraje.

Dyť říká, že se mu líbilo, když se zdravě emancipovala. Akorát vocamcaď pocamcaď. Míru máme každý jinou a protože jsme je neviděli v akci, těžko říct.

Jedna věc je, že když někdo shazuje před dětmi druhého rodiče, je to vskutku dost ubohé, podlé, nízké.

Druhá věc je, že člověk se k tomuto obvykle nesnižuje jen tak z plezíru (pomíjím psychopaty/sociopaty plus lidi, u kterých je to zkrátka jejich "habitus"), nýbrž proto, že se cítí velmi v úzkých (ani sám nemusí vědět, kvůli čemu vlastně).

Zkrátka ta žena patrně prožívá nějaký velký vnitřní problém, možná i dosti vleklý, nemusí ho ani sama umět pojmenovat, a od toho je partnerství, aby se ten druhý zajímal, snažil se pomoct... třeba i s křikem, láteřením... ale hlavní je nechodit kolem "toho" po špičkách, nýbrž do "toho" prostě šlápnout. Z mých zkušeností je vždy nakonec lepší "otevřít konflikt", když není zbytí, než nechat věc vyhnívat s tím, že "hlavní je mít klid".

Jo, může to hodně bolet, může to být nepříjemně intenzivní, ale je šance, že se věc přece jen začne řešit.

Docela mě překvapuje, že v nabídce čtenářské ankety tentokrát není možnost "vyhledat odbornou pomoc (nejspíše pro oba partnery)", neboť v daném případě si myslím, že by mohla být velice užitečná.

Každopádně ano, bude nutná změna způsobu komunikace. Podpásovky typu tvoje matka ...bla bla, jsou fakt hrozný kecy a nedá se to poslouchat a manipulovat děckem je fuj

Tady mi jako vždy chybí pohled na věc z druhé strany. Škoda že se k tomu nemůže vyjádřit taky paní.

Paní se nemusí vyjadřovat, stačí, když uzná, že má pán pravdu.

Každá ženská by si měla uvědomit, že je možná jedinečná, ale žádná není jediná. Samozřejmě to platí i o chlapech. Jistě, hádky jsou někdy potřeba k vyjasnění vztahů ale jak se říká - všeho moc škodí. Proto já osobně hádky o ničem končím hned v jejich počátku. Což samozřejmě mou ženu někdy vytáčí, ale to už je její problém.

Mě říct chlap "měla by-sis uvědomit že nejsi jediná ženská na světě" tak z toho vyvodím jediné a to že není loajální k našemu vztahu a stačí problém a bojovat za něj a nás nebude, bo nejsem jediná a že mu jako první řešení naskočí"není jediná, půjdu" Možná že by to takhle ani nemyslel, ale způsobilo by to to, že bych ve vztahu necítila jistotu a oporu

Snadná pomoc. Chceš se hádat ? Z mé strany naprosté ticho a ignorace. Vezmu třeba psa a jdu s ním na 2 hodiny na procházku, případně se zavřu v pracovně a ať se hádá třeba s obrázkem a nebo se svým zrcadlem. X krát úspěšně vyzkoušeno

Nojo, jenže pán chce, aby to bylo jako dřív - aby paní viděla, že on má přece pravdu a ustoupila. Takže váš postup pro něj nejspíš nebude přijatelný.

Ano drby jsou problém a pomlouvat by neměla, stejně tak do toho tahat děti, ale pán by mohl mít trochu sebereflexe. Snaží se se svojí ženou domluvit, ale tak že mluví spolu ne na sebe? Pokud ne a očekává že automaticky bude po jeho tak se nedivím že za ta léta narostl vzdor. Nějak jsem z toho článku nepochopila v čem konkrétně je ten spor. Proč neřekne "Ne, nemusí být po mém. Co tedy navrhuješ ty? A proč si myslíš že to bude lepší?"