Tak tu bych za maminku fakt mít nechtěla.

Jsem jediný, komu přijde, že psychoterapeutka dala rady až v posledním krátkém odstavečku a před tím jenom opakovala svými slovy již řečené?

Hystericka matka a otec tomu ještě přidá... můj odhadh je že synátor v 18ti jak to půjde vypadne z domu. Doufám teda.

Se synem jsme měli jednoduchou domluvu ohledně komunikace na internetu:

1) Když hraješ, máš přezdívku. Na povídání to stačí.

2) Chceš-li online kamaráa, stačí znát vzájemně svá křestní jména, vždyť se přece nebudete brát. Případně škola a město. To je dost široký pojem na hledání a dost úzký na téma k povídání

a za 3) Když chceš něco někomu poslat a nebo on tobě, řekni mi to a na tu dobu se pořídí P.O.Box

Nikdy nebyl problém a tak jednou do roka jezdí i na ty jejich internetové srazy. Dnes už je věkem dospělý a já nemám důvod se bát. Je to všechno o vzájemné důvěře mezi děckama a rodiči. A hlavně zbytečně nehysterčit.

Predevsim bych se zajimala o to, co muj syn dela a pak se sam zacne sverovat. Pokud me synuv svet nezajima, nebudou ho zajimat ani me nazory...

Booze, Hystericky matka horší deseti uchylu, myslím pro vývoj dítěte..

Rodiče by si opravdu měli nějakou online hru vyzkoušet aby věděli jak fungují a že tam spolu komunikují i cizí lidé a že je to normální protože se třeba domlouvají na strategii ve hře. To, že o sobě sděluje syn nadbytek informací je věc druhá a to je třeba mu vysvětlit. Ale říci jen, že se nemá bavit s cizími lidmi je málo. Je třeba konkretizovat co mu může hrozit aby si závažnost situace uvědomil. Kdysi jsem kvůli dceři hrála chvilku Divoké kmeny já to vydržela tři týdny ona 3 měsíce. Bylo jí tenkrát taky asi deset. Dnes už je jí 17 a na hry ani nevzpomene.

"Hledá děti, které jsou vice zranitelné. Těmi mohou být děti, u nichž se rodiče příliš nezajímají o to, jak dítě tráví svůj volný čas."

Anebo děti, které mají pořád za zadkem hysterickou matku a koukají, jak by jí unikly.

Zdá se, že rodiče "vychovávají" formou neustálých zákazů a příkazů. Na škole jsem měl spolužačku, která měla něco podobného. Za prohřešky, jako neuklizený pokoj a podobně, dostávala zaracha na měsíce, zákazy na televizi, počítač a další. Samozřejmě, že ti rodiče dosáhli jen toho, že se jim holka vzbouřila a přestala poslouchat úplně.

Přesně tak. Příliš přísně vedené děti nemají k rodičům důvěru a snaží se co nejdříve vyletět z hnízda.

Podobný problém řešili známí, 11 kluk v online hrách komunikoval s kdekým, popsal přesně kde bydlí, kdo u nich všechno žije, co mají doma, web kamerou prolítl byt aby ukázal jaké to u nich doma je. Řešili to s ním již tolikrát a pořád to je k ničemu, sice už nelítá s tou kamerou, ale stále komunikuje s cizíma lidma o osobních věcech.

No a divíte se? Vždyť tady to dělají i dospělí. Všichni máme falešný pocit bezpečí. Napoprvé na sebe nic neprozradíte, ale na podesáté už jo.