Jediné, co lidi trochu omlouvá je totální neznalost. Je prostě strach z neznáma tak nějak zakořeněný asi od pradávna. A drogy jsou pro majoritu neznámem.
Každý člověk, který se o problematiku alespoň trochu zajímá, tak na první pohled většinou feťáka pozná a rozliší zhruba co měl. Třeba ne přesně, ale zhruba člověk vidí. U opilců je to mnohem těžší, protože bez praxe člověk těžko odliší opilého od diabetika nebo mrtvice.
Stalo se mi to když jsem ještě měl horký řidičák a šel nakoupit do obchodu, tak se tam na zábradlí zmítal starý pán. Všechny prodavačky ho z kasy viděly a ani se neobtěžovali vstát nebo zavolat někoho. Prostě normálně dál prodávali. No a lidi, škoda mluvit, prostě chodili kolem. Tak se ho ptám, jestli má cukrovku. Nijak výrazně nerágoval. Pořád se docela křečovitě držel zábradlí. Tak sem ho posadil na židli, co byla u minicukrárny asi 3m od něj. Od paní jsem si koupil nějakou sladkou tyčku. A do dědy se mi podařilo nasoukat. Po pár minutách už trochu mluvil. Tak jsem skočil pro auto za rohem a dědulu naložil a už mě i navigoval domů. Babička trochu v šoku, ale děda už mi cpal peníze a děkoval. Tak sem se jenom otočil a jel dom.
Takže kdyby se o sebe alespoň trochu lidi zajímali, tak by to bylo v pohodě. Pochybuju, že by někdo nechal ležet takhle svoje rodiče. Ani souseda ne. Ale když toho člověka neznáme, tak prostě dem dál.
