A to je teď nějaká módní záležitost ? Já měla jedinou "depresi" z toho, že zapomenu někde před krámem kočárek, jak jsem na něj nebyla zvyklá.. a přesto se mi to nakonec jednou stalo..uvědomila jsem si to asi po 50 metrech, když jsem si neměla kam odložit ten nákup.. Ale to bylo v době, kdy bylo běžné nechat kočár před obchodem, to se ještě nekradlo, ani děti..

Jó, to byla idyla! Matky se chovaly normálně a přirozeně a nedělaly ze svého mateřství záležitost hodnou všeobecné pozornosti a oslavných tirád, otcové přiměřeně pomáhali, děti nebyli bozi ani modly, kterým se pořizuje absolutně všecko, ale rovnoprávní členové rodiny a tudíž i z nich vyrůstali normální lidé a ne rozmazlení frackové, a všecko běželo poklidně a spořádaně a nikdo tudíž nemusel řešit nějaké "poporodní deprese" i proto, že na ně prostě ani nebyl čas: plínky se praly a ne kupovaly za drahé peníze papírové, jídlo se dětem vařilo doma a nekupovaly se hotovky ve skleničkách... něco na těch starých časech bylo..

sakra si trpím poporodní depresí