Mně se líbí, že tahle maminka nad výchovou a chováním svého syna přemýšlí.

Myslím si, že v dnešní době to vůbec není běžné a samozřejmé.

Jestli ono to zkoumání a špiclování potomka není mnohdy spíše na škodu.

Vanda a Venda.

Děti neustále testují okolí, musí, patří to k jejich vývoji, zkouší to na rodičích, na druhých, prostě a jednoduše se tím nastavuje mantinel - co projde a co už ne :-). Nic divného. Divní jsou často rodiče jediného dítěte, které jakousi přirozenost pomíjí a soustředěností na toho malého jedince ze všeho dělají problém, rodiče více dětí obvykle tyto malichernosti neřeší. Zkoumání jedináčka co s ním proboha je i když není je zbytečné a kontraproduktivní. Nic se nemá přehánět. A když se některé věci prostě přejdou, tak časem vyprchají, dítě si z toho vezme zpětnou odezvu samo pro sebe a přestane tím na sebe poutat pozornost...a najde si jinou zábavu, jak zase upoutat :-).

Každý člověk je individualita. Ne vždy ty obecné rady fungují i když chvála zabírá téměř na každého. Mě třeba štve, když vnuci nehodlají vzít na vědomí čas a mají na práci vše možné, jen ne se obléct a to jdeme třeba do divadla kam se těší a musíme tam být včas. Těší mě, že starší už to začíná chápat, ale mladší je tvrdohlavý a tak jsem nastolil taktiku hodinové rezervy. Chápu, že třeba syn a snacha na to nemají čas

No holt nemají jiný starosti, že kluk ve 4 letech má problémy se zipem Jestli problémem nejsou spíš rodiče

Ten nadpis mi nejak nesedi aneb jak z toho ze se male dite obcas zasekne a nemuze/nechce zapnout zip (tedy z komara) udelat velblouda. Ja cekala podle toho napisu nejake drama uz vetsiho syna, ktery ma vazne problemy s zivotem/vzdelanim a ono tohle. Zip/boty/oblekani - umi to? - evidentne umi. Umi jine veci ktere by v jeho veku mel umet?- evidentne umi. Treba muze byt zrovna unaveny, neco mu preletlo pres nos, jednou s tim zipem zkusil pohnout, neslo mu to tak se "zasekl". Nebo proste zrovna v tu chvili ma potrebu pomoci/pozornosti - rodicu. Hezky to dole popsaly pani Fenclova a Vasakova, moje dcera taky takto "zkousela" - nekdy jsem to proste zapnula sama, jindy z toho udelala legraci, udelali jsme to spolu atd. Ted u dvou deti je situace jednodussi - starsi je uz "velka slecna" a pomaha braskovi. A hodne mych znamych melo u deti OPACNY problem - deti jeste neco neumely ale chtely to delat sami a nechtely dovolit rodicum aby to udelali - to byla teprve zdrzovacka pri vyprave kamkoliv.

přečetla jsem si to jeste jednou, a prý na klukovi je vidět frustrace! No mam dost.

ale samozřejmě, dítě může klidně zažít pocit frustrace, i když výrazně méně často než dospělí.

Cituji:je šikovný, ale někdy má tendenci se na to vykašlat. Skutečně takhle mluvi máma 4 letého dítěte? Jestlipak chlapeček ví, co znamená " se vykašlat" na něco? Doporučila bych té skvělé matce, aby se zeptala své matky, jak to probíhalo u ní. Nějak se zapomíná, že i my jsme byli dětmi.

Copak z toho vyplyva, ze tak mluvi na nej?

Říci např.: „Vidím, že jsi nějaký naštvaný, něco tě naštvalo?

Samozřejmě, že je naštvanej. Doteď ho oblékala matka a nyní si dovoluje to nedělat !

A nebylo by lepší říct: "Jé, to je škoda, že to nejde. Chtěla jsem s Tebou jít do cukrárny, ale takhle to nepůjde. No nic, budeme doma." A hned by to šlo ...

Můžu potvrdit. Funguje.

Asi budu virtuálně lynčován, ale počítačové hry učí to nevzdat.

Přečtěte si knihu Digitální demence ;-)

Emoční vypětí? Neznáme slovo rozmazlenost? Když to umí, proč vyvádí.... vždycky jsem počkal až je to přejde. Jenom to zkouší ty děti, aby zjistili kam až můžou zajít a pak toho využívají Nikdy jsem je nemusel uhodit a už jsou plnoletí, přežili to

Nevím, většina rodičů po ránu nemá čas čekat az se dítě vyvzteka a oblékne se. Nehlede na to, ze každodenní ranni vztekani asi nikomu není příjemné. Souhlasim s názorem poskytnuti empatie a nabídky pomoci. Odměny za to, ze dite se oblekne naopak považuji za hloupost, akorát se dítě naučí delat věci kvůli odměnam...