Paní předsedkyni moc držím palce, aby svoji funkci zvládala s podobnou noblesou jako její předchůdce.

Tuhle pani neznam, ale koukala jsem nedavno na dokument o Batich a... Proste p. Tomas Bata hodne se svou zenou cestoval a z jejich tvari srsel usmev za usmevem a radost ze zivota. Naopak na jejich detech byla patrna uzkost a proste smutek.

A myslíte, že to bylo tím, že Baťovi cestovali... nebo jen tím, že se kolem nich zrovna motali cizí lidi s kamerou?

... mnozstvi militantnich zastancu kultu ditete v tomhle auditoriu je prekvapujici. Je groteskni, jaky postoj zaujimaji k zene, ktera je matkou dvou dospelych deti, zvladla to skloubit s karierou a chysta se pomoci mladym, aby meli lepsi zabezpeceni, nez mela ona ...

... a mimochodem, kariera vedce je k detem ohleduplnejsi nez treba prace na smeny, protoze si praci muzete zorganizovat tak, abyste pracovali z domova, kdyz potrebujete, a co nestihnete pres den, muzete dodelat, kdyz date deti spat ...

Roční dítě mi přijde ještě opravdu malé na to, aby bylo bez mámy... Neviděla bych v tom ustrnulost, jak říká paní v rozhovoru, spíš jen obyčejnou empatii a cit. Možná právě v tom má coby špičková vedkyně a nejspíš workoholička deficit... Ale neznám ji.

... CR je v EU a ve svete vyjimka, co se tyce delky materske ... jsou zeme, kde se matky vraci do prace hned jak muzou, obvykle po par mesicich (a velkou cast platu daji za daycare) ... a jak se to pak projevuje? ... nijak ...

Jsme jediný živočišný druh, u něhož nastalo k přehodnocení mateřství a k poklesu ochoty matek (samic) trávit čas se svým potomstvem a zajišťovat mu tím psychosociální péči a podporu... Někdy mám pocit, že nutně musíme směřovat k vyhynutí, ale vždycky si vzpomenu, že díky vědě se nám zatím celkem daří přírodu očůrávat...

Spíše naopak. Ženy nikdy netrávily se svými dětmi, zaměstnány výlučnou péčí o ně, tolik času jako v posledních pár desetiletích v České republice. No a ten model zjevně ne každému vyhovuje.

Oč žhavější přístup k práci, o to chladnější přístup k dětem. Neříkám, že jim má do 10 let utírat zadek, ale říct, že pomazlení od mámy nemusí trvat léta, to je hodně smutné. Především pro ty děti. Možná dobře, že syn dostal cukrovku, jinak skončil na vojenské akademii, nebo internátní mateřské škole.

Tvrdíte nesmysl. Je-li člověk energický, prostě tu energii vkládá do všeho co dělá. Pokud si myslíte, že je obvyklé do práce vkládat zaujetí a v soukromí být leklá ryba, tak tedy netuším, jak by ty proměny osobnosti probíhaly. Hekkylové s Hydem jsou v populaci dosti vzácní.

Fond na podporu rodičů jistě není špatný nápad, byť by bylo dobré zohlednit, že v těžké situaci se může ocitnout i ne-rodič (třeba někdo, kdo se musí starat o nemocné rodiče či postižené sourozence).

Současně by bylo dobré se zamyslet nad tím, zda povolání vědce skutečně vyžaduje takové nasazení, aby si člověk pomalu nemohl dovolit rodinný život, nebo třeba nějaký nepracovní koníček. Chrlí se kvanta článků, často polotovarů, které nikdo nečte. Nelze si dovolit delší publikační výpadek (mateřská/rodičovská je ještě tak ta jediná přijatelná omluva). Odpadají tak často ne ti méně schopní, ale ti, které tohle zběsilé tempo přestane bavit, popř. kteří vedle práce chtějí mít i nějaký vlastní život. To, že se jim dají peníze, aby ten život mít nemuseli, není úplně řešení.

... jako vedec z povolani Vas muzu ujistit, ze veda vyzaduje extremni nasazeni ... v podstate nejjednodussi je, kdyz si svuj soukromy zivot vedec usporada kolem vedy. Na urovni vedoucich tymu jsou dneska krome par vyjimecnych relativne male rozdily, takze vetsina jich je +/- stejne schopna. Zasadni roli hraje jak tezke je pro dany obor sehnat financovani a pak motivace a nahoda. Odpadnou ti, kteri ztrati motivaci to tak delat.

Rozumím jí... Ale měla a má štěstí, je vědkyně, tedy je na tom líp. Nám onemocněla tehdy pětiletá dcera cukrovkou, já musela dát výpověď, a když šla do školy, bylo takřka nemožné sehnat slušnou práci tak, abych byla kdykoli k dispozici

Je to tak, vetsina diskutujicich zde si neuvedomuje, ze pani mela stesti v tom, ze cast sve prace mohla delat z domova a predevsim mela obetavou tchyni, ktera s peci o dite hodne pomohla.

Jen poznámka pro M. Kloučkovou a ostatní:

To, že nevíte, kdo prof. Zažímalová je, ještě neznamená, že není nijak prospěšná a její práce je k ničemu. Tady jde totiž o to, že se o vědu jako takovou spousta lidí nezajímá a mnohem raději sleduje celebrity a drby (nejspíš proto je Blesk nejčtenější). Nedávno se potvrdilo, že prof. Drahoše, kandidáta na prezidenta, zná velmi málo lidí. Ale kdo je R. Rosenberg nebo T. Řepka, to ví každý. Přitom to jsou lidé, kteří společnosti nijak neprospěli.

Ono to snad ani nestojí za řeč, kdo si myslí, že „přínos pro nás všechny“ (!) má ten, kdo je slavný a každý ho zná, tomu není pomoci...

Jak tak pročítám diskusi, tak mne napadá, jak je možné, že už lidstvo nevyhynulo, nebo nemá v lepším případě jako celek diagnózu citově frustrovaného dítěte. Vždyť tu luxusní rodičovskou dovolenou máme pár desítek let, a do té doby rodiče od rána do večera pracovali (ať už na vlastním, nebo u cizího) a o děti se staraly starší děti, někdy zaskočili prarodiče. Ti, co pracovat nemuseli, měli pro děti chůvy. Já jsem měla to štěstí, že jsem bez problémů mohla s dětmi přejít na práci z domova, nevidím ale důvod, proč by úspěšná a inteligentní žena nemohla péči o děti z větší části přenést na ochotné prarodiče a nebo chůvu, pokud jí to tak vyhovuje a dítě je zaopatřené. Mám za to, že to nijak nevypovídá o jejím vztahu s dětmi, který může být výborný.

A já měla za to,že se o děti mají starat hlavně rodiče.