ty brdo. spolecnost modre dvere. to je galerka... sileny

Už je to tedy hezky dlouho, ale když byly holky malé, vsunutí klíče do zámku a návrat táty znamenaly zběsilý úprk ke dveřím a já jsem pro ně přestala existovat. Je fajn, když mají děti rády tátu. A pro budoucí život je to důležité.

Přesně tak. Jako ženská si krásně na chvíli odpočinu, protože je mi úplně jasný, že jakmie onemocní nebo bude mít trápení, bude z prcka zase pro změnu mamánek. Je príma, když se dítě umí pověsit i na někoho jinýho. A úplně nejlepší je, když ten někdo je táta.

Ježiš, to je hysterka.

At si poridi druhe dite a bude rada, ze ten prvni neni mamanek!

Zde je velmi důležitá podpora partnera. Z textu není moc jasné, jak on v tu chvíli na stížnosti svého syna reaguje. Ale maminku by měl každopádně podpořit. (Pokud ona jedná správně). Možná tak ani nejde mamince o to, že si syn ztěžuje, ale o to, že tatínek maminku nepodpoří a neprojeví s ní jednotu, kterou děti u svých rodičů potřebují vidět.

Podpořit ve všech případech (chyby si vyříkat v soukromí). A stěžování bych jako otec zarazil. To se mě kdysi podařilo u vnuků. Argument byl, že jen malé dítě a ne velký kluk žaluje. A rázem oba vnuci chtěli být ti velcí a dospělejší a kupodivu to tak zůstalo.

Prostě mu není vzácná, jsou spolu celý den. Klasika, dcera je po manželovi taky posedlá, ale nenapadlo by mě žárlit.

Mam to stejne.

Pro kluky je to těžký. S ženskejma je nuda. Jen uklízí, navaří, vyperou, žádná zábava, tedy dětskýma očima. Je jasný, že když přijde táta a vymyslí nějakou bezva hru, sport, výlet je to o něčem jiném. Já to měl stejně.

Jsou maminky, které si dovedou hrát divadlo, na vaření a pod. Ale každý kluk potřebuje chlapa, který s ním staví lodě, letadla, poradí v začátcích u Lega, postaví na zahradě stan, proleze s ním (u nás v Moravském krasu) jeskyně, pohraniční pevnosti, pouští draka, jezdí na kole a naučí první šipku v bazénu. Na hraní s panenkama si musí maminka pořídit holčičku. Ale hoši se občas také příjdou za mámou pomazlit. Jen je to na chvilku.

Asi je její syn vítací typ...

Julie normálně žárlí a bere si to osobně, ale tak to není. Kdyby byl pár dní bez maminky, třeba u babičky, jak by k ní běžel ,máma máma. Je to i o podpoře partnera protože když tohle udělá můj syn a začně líčit příkoří to sem mu udělala, tak partner řekne "a já sem se na maminku těšil nebo když mě třeba nechce obejmout nebo dát na rozloučenou pusu, tak můj chlap řekne tak já mamince dám pusenku.

A tři roky je věk, kdy kluci přestávají potřebovat monopolně mámu a začínají mít klučicí zájmy. Má štěstí, že táta nezaleze ke komplu a věnuje se mu. Máma by se s tím měla smířit nebo pracovat na holčičce.

Manžel má pravdu. A my to před lety zažili také. Matka je s dítětem většinu dne, tatínek je mu zkrátka a dobře vzácnější. To je celé. Není v tom třeba hledat nevděk dítěte...