U nás jedna kolegyně nařkla dalšího kolegu, že prý ji na veletrhu znásilnil (no, na veletrhu, byli ubytovaní v jednom hotelu). Nakonec se ukázalo, že to řekla jen proto, že si nabrnkla asi o 30 let staršího milence (o 4 roky staršího, než byl její táta), navíc děsně žárlivého. Protože veletrh byl na Slovensku a ona tam ještě chtěla zůstat na dovolenou (proč ne, když cestu tam hradila firma). Když se vrátila, tak ji žárlilvý milenec vláčel za vlasy a zmlátil tak, že byla samá modřina a ke všemu měla přeraženou klíční kost. Aby ji nechal, vymyslela si znásilnění kolegou. když přišla asi po 14 dnech marodění znovu do práce, tak se mu ani neomluvila, ani mu nic nevysvětlila. Žárlivec pak volal k nám do firmy, volal onomu obviněnému kolegovi na mobil, holčina se před žárlivcem skrývala v zahraničí... Jednou dokonce žárlivec dojel přímo k nám do firmy a začal si vyskakovat na šéfa, kdepak je jeho milá. Takový skrček, co měl jen asi 150 cm a 60 roků. Náš šéf, dvoumetrový čtyřicátník, se vysoukal zpoza stolu a shora se na pazgřivce díval, co že si přeje, no a pazgřivec se dal na ústup. Tak nás pazgřivec otravoval ještě nejakou dobu, než mu holčina dala kvinde a než on dokonce pochopil, že asi fakt bude konec. No, a my si oddechli, když holčina dala po nějaké době výpověď, protože prolhaná kolegyně, co se ani nedokáže omluvit za levárnu, i když je k ní možná dohnaná pod tlakem okolností, není tou správnou parťačkou. To, co se stalo kolegovi (vyhrožování jemu i jeho manželce, málem ho to stálo rodinu, a přitom to byl naprosto fantastický kluk, no kluk, bylo mu v té době taky asi 40), se totiž klidně mohlo stát každému z nás.
