Když je na tom chlap špatně tak to jde do rubriky OnaIdnes a když je na tom chlap dobře, tak to jde do rubriky Xman

Už máš zkušenost, že za depresí se skrývala konkrétní diagnóza. Teď máš možnost se přestat dívat na tzv. ADHD jako na nemoc a hledat, co je za ní. To máš jako s jakoukoli lidskou vlastností. V něčem se to nehodí,

v něčem je to dobré. Jsi zvyklý naslouchat kritikám, co je na tobě odjakživa špatně. Spočítej si také jednou, v čem jsi vlastně dobrý. A když je to hledání diagnózy tak čerstvé, ani bych se nedivil, kdybys celou dobu vnímal všechny projevy své jinakosti jako přítěž, čili jsi zatím možná mnoho svého potenciálu nerozvinul. Možná ještě nevíš, co všechno můžeš mít lepší, než běžný neurotypik. Čtu jen popis negativ. Já mám čerstvě diagnostikován autismus a kdybych podlehl všemu, co jsem kde od školy o sobě slyšel, musel bych se dávno zabít. Protože jsem však byl působení své jinakosti vystaven bez vysvětlení 49 let, musel jsem chca nechca najít i to, co je dobře a snažit se na to soustředit. Jestli někomu zachrání život diagnóza, co teprve s ním udělá objev a připuštění pozitiv. Ano, je těžké v tomto světě ta pozitiva prosadit, ale už jejich objev člověku rozsvítí cestu. Život ti bude posílat to, na co se soustředíš a jestli mluvíš jen o samých negativech, pak nic dobrého nečekej.

To mně psycholožka diagnostikovala schizoidní poruchu osobnosti. Je to neléčitelná porucha, takže jsem ztratil naději, že někdy budu normální. Jsem psychopat.

To je fajn, ze se vyvoj obraci k dobremu. I kdyz po dlouhe a slozite ceste... Pokud jde o leky, o kterych se tu diskutuje, take nejsem pro predepisovani leku, kdyz to neni nutne. Na druhou stranu nekdy je to treba i za cenu vedlejsich ucinku. Nektere se treba berou jen kratkodobe a pomohou nastartovat lecbu. Pak uz treba staci jen psychoterapie, sport, meditace, autogen. trenink atd. Navic je super, kdyz pacient svou nemoc uz konecne zna a nauci se s ni zachazet.... Moc drzim palce!

Já si na ADHD (LMD jak se tomu říkalo díve a mám diagnostikováno od 7 let) koupil kolo. Ta nemoc je k něčemu i dobrá, v práci mi nevadí-patřím mezi nejrychlejší, žena se se mnou nenudí, protože se večer rozhodnu a jedem třeba do Amsterodamu.Nevydržím sedět, mám nepřetržitý tok myšlenek, občas mi dělá problém odejít z bytu,protože neustále něco při odchodu zapomínám,(klíce, mobil, atd ̈) ve škole neustále 2 z chování ale prášky na to brát fakt nebudu. Zdědil to i můj syn-práškama ho cpát nehodlám. Doporučuji sport, dříve jsem to řešil alkoholem a fetem, ale kolo a běh zabírá lépe :-)

Fajn, ale aby to tajně neřešil alkoholem a fetem i syn. Třeba by neměl potom tu sílu přejít na kolo.

Žijeme svůj složitý život, každý jinak složitý, ale bez stresů, starostí, boletí, emočních situací, ztrát, chyb, trapností, průšvihů nebo naopak úspěchů a radostí to nejde Každý má jinou povahu, někdo to prožívá až na dřeň, někdo jen na půl a někdo má tu ˇšťastnou" povahu, že je mu to šumák....to je jedna část a druhá je vůle - řešit/neřešit nebo hledat viníka či berličku pomoci. Věřím, že svou vnitřní sílu by našel v sobě každý, kdyby chtěl - ale to je právě o té vůli a povaze. Což není nemoc. Pochopitelně jsou opravdu nemocní - co jim "elektrika" v mozku měřitelně přeskakuje o tom ale asi není diskuze.

Může se jednat u dítěte o ADHD pokud chybí taková ta typická zlobivost a hyperaktivita, ale je přítomna nesoustředěnost, neschopnost udržet pozornost a nedostatek vytrvalosti?

určitě, v zásadě to jsem byl já. zlobil jsem to ano, ale nevykrádal jsem školy nebo nekradl v tělocvičně. poznámky jsem často míval i za "day dreaming", že jsem něco nedotáhl do konce.

V zásadě jsem rád, za tento článek. Až na úvod, kde je psáno o ADHD jako chorobě, je dobré o ADHD mluvit a hlavně si uvědomit, že s ní lze pracovat a děti ve školách není potřeba omlouvat, ale vše má řešení, zejména cestou psychoterapie. Francouzští psychologové tvrdí, že ADHD je vypěstováno rodinou, jejich rodinná psychoterapie je velmi úspěšná, dokonce úspěšnější než americká cesta medikace...

za mě tvrdím, že zvládnout nějakou střední až těžkou formu jde v kombinaci terapie farmakologický a i nefarmakologický. chybějící dopamin terapií nenahradíte, když nemáte vůli s tím něco dělat. což ale neznamená, že po naučení zvyků není možné léky zrušit nebo omezit.

Zaujala mne jedna věc: autor byl absolutě depresivní, úplně ho to skosilo, ale udělal přitom maturitu za jedna.

Dvě věci:

Vy vůbec netušíte, co je to mít opravdovou depresi.

Přehánění a lhaní je součástí vaší diagnozy? Pokud ano, tak chápu styl článku. Pokud ne... tápu. Osobně bych řekla, že si to v redakci zase pěkně vymysleli. Ale autor tu prý vystupuje v diskuzi - tak vám nevím.

Deprese v dětství a dospívání mívá jinou formu, má jiné příznaky a projevy než klasická deprese u dospělých lidí. Viděla jste film Prozacový národ?

Problém je, že často je to i naopak a dítě je s ADHD diagnostikováno, i když mu nic není a pak zase případy jako tento diagnostikovány nejsou. Diagnostika této poruchy je velmi složitá věc...

Protože některé příznaky a projevy ADHD jsou společné i pro různé jiné neurotické poruchy. Tam je pak těžko rozlišovat. A pokud dítě vyloženě nezlobí a není neklidné, ale jen má poruchy soustředění? Odbyde se to tím, že je lajdák a neučí se.