Kočárek můžete koupit za 1500,- na bazoši, nebo za 49.990,- luxus někde na Příkopech.

Můžete koupit jablíčka za 19,- Kč kilo, nebo exotické BIO ovoce za 299,- Kč kilo.

Můžete koupit bodíčko v Lidlu za 69,- nebo butiku za 1690,-

Můžete koupit postýlku v IKEA za 890,- nebo značkovou za 29.990,-

A takto můžeme pokračovat do nekonečna. Naše děti většinou mají cca střed z uvedeného, protože si to můžeme dovolit, znám ale děti, které mají to nejlevnější a přes to se tyto mají lépe, než děti co mají to nejdražší.

Dítě přeci není o zahrnutí ho značkovými výrobky, ale o lásce a užívání si toho nejkrásnějšího období v životě.

Samozřejmě jde za dítě utratit statisíce korun, ale stejně tak je možno z dítěte vychovat slušného člověka za pár desítek tisíc.

Ze všeho nejdůležitější je , aby ty naše ratolesti byly ZDRAVÉ

Ratolesti?

Hm, pěkné, ale lze těžko aplikovat na všechny.....viz třeba nedonošená dvojčata

Co stojí upír?

Tohle už dávno každý ví, proto se každé alespoň průměrně přemýšlivé děvče léta rozmýšlí, kdy a zda bude mít dítě a jen ty odvážné a optimistické mají víc než jedno. Protože pravděpodobnost, že děvče bude jednoho dne samoživitelkou je padesátiprocentní.

Proto mě poznámky o tom, že ženy v ČR nemají děti, protože dávají přednost kariéře a konzumu zásadním způsobem rozčilují.

Lidé jsou k smrti vyděšení, že se dostanou na sociální dno a do různých dluhových pastí. To je důvod, proč mají málo dětí. Jenže místo finanční podpory pro zodpovědné rodiče, místo podpory zaměstnávání matek s dětmi, místo zálohového výživného, místo opravdových a využitelných rekvalifikací a celoživotního vzdělávání hrazeného státem se budou peníze v celé Evropě vyhazovat na marné pokusy vzdělat, integrovat a přizpůsobit tisíce lidí přišedších z jiných kontinentů a odlišných kultur...

Jen malou připomínku k Vaší poznámce o pravděpodobnosti, že "děvče bude jednoho dne samoživitelkou". Není to totiž úplně těch padesát procent, jak se někdy mylně interpretuje.

Tento statistický údaj se nyní hojně používá, a mě trochu vadí, jak se často mylně interpretuje. Mluvím teď o faktu, že v současné době se v ČR "každé druhé manželství rozvede". Hovoří se o "rozvodovosti" 50 procent apod. To skutečně lze chápat tak, že jedno "namátkou vybrané manželství" má padesátiprocentní šanci na přežití. JENŽE - ještě se lze zamyslet nad tím, že jsou lidé, co tyto statistiky navyšují tím, že se rozvedou vícekrát. Tedy rozlišujme PEČLIVĚ následující dvě věci.

1) Pokud namátkou vybíráte z "MANŽELSTVÍ" (tedy potom různá manželství která uzavřel tentýž člověk s různými lidmi beru jako skutečně RŮZNÁ manželství, z nich lze vybírat jedno namátkou), pak skutečně je pravděpodobnost těch cca 50 procent

2) Pokud namátkou vybíráte mezi OSOBAMI... - tam je to jinak, a bude to určitě o něco míň (menší šance na rozvod, větší na přežití) než je to podle toho bodu 1) a sice právě díky faktu, že někteří se rozvedou vícekrát... O kolik míň si netroufám odhadovat, ale o deset procent méně to může být úplně v pohodě.

Zní to možná divně, ale skutečně pravděpodobnost rozpadu konkrétního manželství není totéž, co pravděpodobnost rozpadu manželství konkrétní OSOBY.

Prostě rozvodovost 50% OPRAVDU NEZNAMENÁ, že namátkou vybraný ČLOVĚK se rozvede s pstí 50%. I čistě matematicky. Nehledě na to, že KONKRÉTNÍ člověk je ještě něco jiného, než položka v nějakém matematickém modelu.

Každopádně souhlasím, že šance, že se vztah nepovede, je bohužel velká... Je určitě dobré s tím počítat a věnovat nějaký čas a energii volbě partnera a přípravě na manželství, byť se stoprocentně připravit nikdy nelze a minimálně částečný "skok do neznáma" každý vážný vztah (ať už ho učiníme oficiálně manželstvím či nikoli) vždycky bude.

Přistoupit na názor, že je dítě drahý špás je podlě mě hrozná konina. Spolu s tím, kolik tenhle štěsrý sociální systém každému rve do chřtánu je to pomalu rovnítkem k rouhání. Podle mě kdo skuhrá, že mu dítě leze do rozpočtu je lína, sobecká svině.

První rok prvního dítěte vyjde na 100-150 tisíc. A to ještě za předpokladu, že budete většinu oblečení pořizovat z druhé ruky. Zkreslené představy mají hlavně ti, kteří žádné děti dosud neměli.

Teď jsem vážně nad věcí. Spíš se jednou děsím nákladů při studiích. Dojíždění, intr, koleje, to všechno jsou částky pro svobodnou matku astronomické. A hrozba školného? Pro nás bohužel konečná. Ač jsou děti premianti třídy.

Tak teď z jiného pohledu:

Postýlka - 0 Kč (dítě patří k mámě)

Kočárek - 0 Kč (nosí se v šátku)

Sunar - 0 Kč (kojí se)

Plenky - 0 Kč (bezplenkovka)

Kosmetika - 120 Kč (dětské mýdlo 20,-, kokosák 100,-)

Příkrmy - zeleninu a ovoce snad jíme běžně a dítě toho nesní vagon

Z větších položek tak akorát pár oblečků, bazarové, téměř nepoužité, balík tak 1000,- Autosedačka - 3000,- no a ten šátek - od 600,- (nepotřebuju další, nepotřebuju další, nepotřebuju další :D )

Ale tohle není pro každého

Jste jedná z mála které děťátko preju. Nenechte si ho společnosti a davem ukrást.

Z hlediska účetnictví, jsou děti mega drahou investicí ! Do 26 let figurují jako Daňová úleva, DO KONCE ŽIVOTA JAKO TĚŽKÉ BŘEMENO ! Děti jsou vrcholem všeho - Smyslem, toho přirozena, není co bádat a přepočítávat ...

Copak malé děti, ale až vyrostou . Poslední dva týdny například řeším problém s nákupem bot pro dceru - ve velikosti 43. Nebo věčně vyžraná lednička, musím před nimi ukrývat například suroviny, které koupím účelově na přípravu nějakého konkrétního jídla. A časem - zejména synové - začnou otci brát z ledničky i pivo.

Prostě malé děti, malé starosti, velké děti, velké starosti.

Ale stojí to za to, starat se od pokračování vlastní DNA.