Jo koučka, za chvíli se bez koučky ani nevytento...

"...seznamovací koučka..."

-

dál už jsem přečetl jenom pár řádků a opravdu, .... ÁÁÁÁÁÁ

tak pochopil jsem z toho pouze jedno, vzdy je smejd chlap. no... u vztahovych koucek by se predem melo uvadet, kolikrat jsou rozvedene. a pak zacit hazet rozumy.

Koučka Libuše Konopová čili obvyklá chaotická směska omšelých klišé...

Jak tendle svět mohl tisíce let fungovat bez koučů? Nechápu.

Myslím si, že vaše arogantní, posměšné a bagatelizující komentáře nejsou na místě. Pokud jste se nikdy neocitli (nebo spíš neocitly) v situacích, které paní Konopová zmiňuje, tím líp pro vás, ale neznamená to, že spousta žen (ale i mužů) je na tom stejně jako vy. Nesuďte životy jiných a to, že se občas potřebují poradit. Doporučení paní Konopové jsou určena lidem, jež se ocitli v nelehké situaci, která je trápí. Pokud vás ovšem nějakým způsobem pobuřují, nemusíte je číst. Komentáře spíš vypovídají o vaší neempatii, aroganci a nabubřelém egu (jsem to ale borec/borka, já takových rad nemám zapotřebí, já všechno zvládám sám/sama; to jsou ale chudáci, že si ve svém životě neumí udělat pořádek apod.). To, že rady paní Konopové směřují hlavně k ženám, je dáno jejich nastavením - větší emotivitou a tendencí k submisivnosti (samozřejmě nelze generalizovat, ale pokud bychom to chtěli vyjádřit procentuálně, jistě by ženy v tomto směru měly převahu). Do poradny však píší i pánové a nemyslím si, že by v ní byli nějak diskriminováni. Paní Konopová je skvělá, ráda její poradnu čtu, protože mě niterné problémy zajímají a tato koučka se neomezuje pouze na rady typu "zajděte si k psychologovi", jak se často děje jinde, ale uvádí konkrétní a přímočará doporučení. Moc jí fandím.

Ve většině případů to funguje tak, že se člověk potřebuje akorát vypovídat, postěžovat si, jak to má těžké. A pokud začne realizovat jakékoli doporučení (viz článek), "znásilňuje" tak akorát sebe, neboť mu takovéto doporučené jednání není vlastní - což ve svém důsledku přináší další frustraci. Protože stejná úroveň mysli, která problém (situaci) vytvořila, jej (ji) nemůže nikdy vyřešit (Einstein). Tlacháním a přetvařováním ještě nikdy nikdo nic nevyřešil - obzvláště, jsou-li zkušenosti dávno zapsány v paměti těla. Je potřeba přestat tlachat a stěžovat si a začít něco dělat - jenže to je tak těžké. A co kdyby mne to náhodou změnilo (vykolejilo z rovnováhy, z toho, co znám, kde se cítím pohodlně)? Skutečná pomoc obvykle přichází odtud, odkud ji člověk vůbec nečeká (a v situacích, kdy je nejméně očekávána) - na rozdíl od samozvaných gauček.

Rozvádět se jen proto, že doma už není romantika jako na začátku, zato s milencem ano, nelze nazvat jinak než nezvládnutím situace.

Není novinkou, že k takovému řešení inklinují víc ženy. A bohužel často i ženy s malými dětmi, které potřebuji rodinu a tátu. Žena samozřejmě má výčitky svědomí a tak se všemožně snaží hodit vinu na svého ex-manžela a vymýšlí si všelijaké báchorky jak byl špatný a tyto výmysly pak přenáší na své děti a buduje v nich syndrom zavrženého rodiče.

Souhlasím, právě teď jsem ve stejné situaci, a ex používá argumenty, z kterých jsem úplně mimo. Dozvídám se od společných známých, jak jsem špatný, důvody svojich dlouhodobých něvěr vidí ve mě, že nejsem dost akční, (dvě,tři zaměstnání, starání se o děti, když je o víkendech pryč(akční život s milencem) a vrchol byl otěhotnění s milencem. Když jsem jí navrhl, že dítě budu vychovávat, poze za podmínky, že se s ním přestane stýkat, šla raději na potrat. Milenec na těhotenství reagoval negativně, že ho to nezajímá, ať si to vyřešíme doma. Tím víc ho začla milovat(její slova) a mě donutila opustit společnou domácnost, děti, které jsou na mě citově závislé (a já na nich) aby uvolnila místo blbovi, který ji má jen jako levnou matraci. Ona to ví a prý jí to vyhovuje. Nějeak to nepobírám

Pani poradkyne ma nejaky problem s chlapama? Ze jsou vzdycky ti spatni, at uz je zena podvadena, nebo podvadi, neustale poskytuji jen full servis....

No a zeny podle toho clanku vyznivaji jako nejake chudinky...

Vaše starosti na moji hlavu

Zoufalé.

Stačí nebýt pořád z nečeho frustrovaná, hledat neustále mouchy (ať už na sobě nebo nedej bože ostatních), snažit se být "krásná 20" i v 35 a dělat IN VĚCI - které zrovna frčí, o kterých nás informují masmedia (např. zumba, twerking a další fíčoviny)