Je mi 31, sice jsem si svojí vinou nezlomil záda, ale jsem postižen jinak. Jsem postižen hypotékou na bydlení a povinností platit spoustu složenek. Do práce chodím, vydělávám, ale pořád mne svírá pocit, že mám málo a tedy si vůbec nemohu koupit třeba auto. Lidé hodní, prosím přispějte mi na auto - nebo na rychlejší splacení hypotéky, auto si pak koupím sám :))

Na postižené peníze nejsou a dělají se sbírky, na Klokánek peníze nejsou, ale poslat 200 milionu Turkům kvůli nějaký přistěhovalcům peníze jsou. Za 200 milionů pomůžete tisícům potřebných v ČR!

Snažím se přispívat potřebný. Ale hlavně tady jsou peníze, které pro ně chybí http://usti.idnes.cz/most-zdrazil-najem-v-ubytovne-uno-v-chanove-feu-/usti-zpravy.aspx?c=A160112_162012_usti-zpravy_alh

asi pred 8 rokmi moja pobožná mama pred vianocami rozdelila 3 000 SK a poslala to 6 nadáciam. mama je už dávno dôchodkyňa a sama pre seba ma málo. ale vraj sú na tom ľudia oveľa horšie. od vtedy chodia pravidelne mesačne šeky s predtlačeným menom matky. 0,45€ jedna poštová známka x12 mesiacov, x 8 rokov + obálky, šeky, letáky k tomu. a to vôbec nevedia či je mama ešte na žive.

povedal som jej, keď chceš pomáhať, tak adresne. radšej daj bezďakovi pred kostolom 1 euro, nech si kúpi aj čučo ale pomohla si človeku. nie živiť piavice.

podotýkam, že banky a mob. operátori u nás rozosielajú faktúry v nedeľu cez brigádnikov. Keď mu dajú 3 € na hodinu, tak on na sídlisku roznesie aspoň 30 obálok. v nadáciach sú však na to veľké princezny, oni na to majú.

pomáhala jsem a přispívala jsem vždy a ráda, celá léta, ale nyní jen na zvířata, která jsou nám vydána napospas, a na kterých se podepisujeme neskutečným způsobem,posílala jsem všemi směry a dávala i lidem, co vybírali na ulici nebo když přišly ke stolu do restaurace, ale už NE, když máme peníze na migranty, muslimy, tak tady je u mne konečná, jak blbá bych musela být, celý život pracuji a odvádím daně, které si stát použije na co chce, ale tady říkám už NE

Na postižené se musejí skládat lidi a kdejakou pakáž sponzoruje státní kasa do které všichni přispíváme

Bohužel. Nedávno jsem se dostal do kontaktu s jistým etnikem, což mně změnilo názor. Ted, když přijdu ráno na půl sedmou do práce, tak si vzpomenu na toho člověka, že určitě ještě hajinká nebo dělá další nemanželské děti a nemá asi žádný větší stres. Ten člověk mě přežije a to celý život nehl a nehne brvou. Ještě ho živím, aby se měl dobře. Takový je život.