Jeden z nejzajímavějších rozhovorů tady, a to díky mimořádně poctivým a otevřeným odpovědím. Děkuji.

a kolik je paní let?

40.

úplně se mi vybavil film Pianistka...

Mně to trochu připomenulo Černou labuť. I když tam to bylo více o sebezničení.

Jinak pěkný článek, dobře jsem si početl.

Jen by mě zajímalo, jestli ty dva roky na prknech Národního divadla jí stály za to, aby si v podstatě zmařila celý život.

Každý to asi vnímá jinak.

cesta je cil ...

Jo,velmi dobrý článek,velmi dobré otázky,velmi dobré odpovědi.Je fakt,že balet je těžká dřina i pro nesolisty,bývá při tom krásná hudba nemusí to být zrovna Labutí jezero nebo Louskáček,velmi krásná hudba,ba i choreografie byla třeba v Sylvii v pařížské opeře.Je škoda,že na balet se dívá s despektem(podobně jako na operu a vůbec vážnou hudbu).Asi je to podmíněno podstrkáváním mladým moderní hudbou,která má kořeny v USA (bylo to ovšem jak za I.republiky,tak za socialismu).

Zkuste si třeba poslechnout "O mio babbino caro".

Proboha, ta ženská ví prd o dřině v tancování. Skončila dřív než pořádně začala. Kde jí po těch letech co už netancuje vylovili. Měli udělat rozhovor s někým kdo tancuje jako profesionál dlouhou dobu. Uffff....

treba s Kunou?

Na balet nechodím a po tomto článku určitě nezačnu. Článek byl upřímný a to je skvělé, ale nemám rád, když si někdo dobrovolně ničí tělo a ještě je za to obdivován. Je to stejné, jako u řady sportovců - hlavně atletika a gymnastika. Lidé si doslova ničí tělo a to se mi nelíbí. Je mi jasné, že chtějí podávat co nejlepší výkony, ale myslím si, že by měl převládat pud sebezáchovy. Vím, že dříve se obecně ve sportech a bojových uměních prováděli cviky, které pro tělo nebyli zdravé, ale tenkrát se to nevědělo, nebylo tolik informací. Když dnes někdo ničí své tělo dobrovolně a ví o tom, obdiv si podle mě nezaslouží.

Na druhou stranu úplně chápu závislost na prknech, která znamenají svět.

Nic proti názoru - ten mínus je za ty hrozné hrubky, nemám rád, když někdo dobrovolně przní češtinu

Velmi upřimné a zajímavé nahlédnutí do "zákulisí" života baletky. Mám klasický balet velmi rád, znal jsem se s jednou dívkou, která se baletu a tanci věnovala a tak vím, že čím větší je pro oko diváka lehkost pohybu tanečníka, tak tím větší dřinou je to vyváženo. Klobouk dolů před nimi 

Moje kamarádka je tanečnice, začínala v předškolním věku a tančí dodnes, tančí úžasně, vždycky, když mám možnost ji vidět, jsem na ni strašně hrdá. Vím, jaké jsou to roky tvrdé dřiny, občas jsem jen tak ze srandy trénovala s ní a byl to mazec. tanečníky obdivuji 

Drsné a na rovinu. Pěkný článek.