No já fakt žasnu, samej ultratolerantní vrcholně etickej rodič, co by raděj spáchal harakiri než třináctiletýmu děcku narušil jeho kruhy ... teda dnes se rodičovství nenosí, dnes jsme všichni tak nějak kamarádi.. a kupujem si kondomy

No u vás - přesněji u vašich rodičů je už na kondom pozdě...

V prvním případě jí na profil neměla lézt. K dceřinému věku sexuální zvědavost patří, také jsme na základní škole se spolužačkami podnikaly všejaké hlouposti na internetových chatech, seznamkách, ze srandy a také trochu ze zvědavosti si četly erotické povídky atp., a žádné narušené či nějak sexuálně "poškozené" osoby se z nás nestaly. Správná matka musí v prvním případě respektovat soukromí svého dítěte, zvlášť, pokud je dítě jinak bezproblémové. Dobře jí tak, jen ať jí to teď leží v hlavě, dceru bych s tím nezatěžovala.

Paní bych s prominutím nakopal do "zadnice"......listovní tajemství se vztahuje i elektronickou komunikaci...Tohle měla milá zlatá předpokládat a s potomkem o tom hovořit preventivně už dřív a ne v době, kdy už je "pozdě"

Tak primárně FB profil je tuším oficiálně dovolen až od 15 let. Sama jsem dost proti tomu, že tam tak mladé děti tráví tolik času...

Zkusila bych vysvětlit tu situaci tak, aby dcera netušila, že jsem korespondenci četla. Na internetu se myslím dá najít dost příběhů, jak takové svěřování se anonymní osobě nedopadlo dobře.

Právě že v podmínkách FB je věk 13 let, proto je dle mého i tak článek napsaný! 

Dva pohledy - syna a otce:

1) Pamatuji si, jak jsem byl v dobách, kdy se psalo ještě rukou na papír, zamilovaný do ségry mého kamaráda. Poznali jsme se všichni na táboře, bylo nám třináct+ a já známý stydlín po několika dopisech s kamarádem využil šance na utajení a psal jsem s ní, i když dopisy byly stále adresované jemu. Byl to kámoš a předával jí je nerozlepené. Jednoho dne tu káču nenapadlo nic jiného, než obálku (kterou stále nadepisoval její bratr) nastříkat nějakou voňavkou. No a máma doslova zavětřila a následně využila mé nepozornosti........ Erotické to moc nebylo zato velmi intimní a nikdy před tím ani po tom mě blízký člověk tak šíleně nezklamal. Zuřil jsem a několik dlouhých týdnů jsem s mámou odmítal komunikovat. Už nikdy jsem jí tak docela nevěřil, i když se omluvila.

2) Sám jsem se později stal rodičem a dnes už mám dospělé děti. Jejich soukromí jsem po vlastních zkušenostech respektoval vždy. Pokud jsem měl nějaký dojem, že bych si s některým z nich měl promluvit o nástrahách světa, sexualitě, drogách nebo třeba šikaně, volil jsem obecný začátek a širší přístup. Konkrétní jsem býval, až na základě jejich podnětů. O nebezpečí sociálních sítí a internetu vůbec jsme si povídali pravidelně, třeba jen při příležitosti nějakého článku v médiích, nebo na základě zkušeností jejich spolužáků. Samozřejmě, že jim některé rady přišly směšné a zbytečné a často jsem byl terčem komentářů typu: "Á, táta má zase výchovnou!" Ale důvěřovaly mi natolik, že jsem znal hesla do jejich compů, později notebooků a dodnes jim dělám "správce" jejich želez. Pocitu strachu o ně jsem se nikdy nezbavil a nikdy nezbavím, ale nevím, jestli je nutné, chránit je za každou cenu.

Nikde se v tom příběhu nevyskytuje otec. V neúplné rodině jsou šance, že se dítě "zvrtne" 10x vyšší než u úplné rodiny. Doporučuji paní, aby si nějakého "otce" brzy pořídila.

"Pořízením" otce k dítěti pubertálního věku ale už úplnou rodinu fakt nevytvoříte.

Příběh má podle mě dvě roviny: 1. lezení do dceřina soukromí; 2. obavy o její bezpečnost. Pominu matčinu motivaci, která ji vedla k tomu, aby jukla na dceřin FB (klidně to mohla být jen obyčejná zvědavost).

Na té první rovině vyznávám pravidlo, že do dopisů či deníků (a FB nebo např. textovky jsou jejich moderní obdobou) si nelezeme, a to ani svým dětem. Své dceři (je mladší než dívka z článku) jsem už v okamžiku, kdy se naučila psát, dala jasně najevo, že do jejího deníčku a dalších "písemností" se nikdy nepodívám, pokud si to výslovně nebude přát. Sama jsem v tomto ohledu kdysi zažila nejedno trauma, kdy mi matka "jen tak nedopatřením" vlezla do deníku a pak mě plísnila ne za to, co dělám, což by bylo takové "normální", ale za to, co cítím a co si myslím -- a to je prostě absurdní.

Na té druhé rovině je to těžší (v konkrétním případu navíc máme málo informací, možná je nemá ani ta matka -- tj. zda např. jde o skutečného kluka, kterého ta dívka zná, či o fiktivní osobu...). Bezpečnost je velmi důležitá. A její dodržování ze strany dětí je do velké míry na rodičích -- ale nezajistíme ji pomocí příkazů a zákazů, nýbrž spíše rozumnou diskusí (a tady je podle mě opravdu třeba brát dítě jako rovnocenného člověka, říct mu, že ho nepoučuji proto, že ono je hloupé, ale protože mám prostě díky svému delšímu životu víc zkušeností, nic víc). Nicméně myslím, že i zde je důležitá především prevence, ne restrikce (i když i ta někdy může být nutná); když 13letá dcera má sexuální fantazie a nějak je ventiluje, může to být pro někoho překvapivé (ale už to je chyba -- je to totiž naprosto normální vývojová fáze), ale to dítě by v tomto věku mělo (od rodičů) vědět, že to není nic, za co by se mělo stydět.

Osobně si z článku nejsem moc jistá, jestli té paní vadí víc skutečnost, že si dívka píše s dost možná pochybným člověkem (tuto starost naprosto chápu), nebo jí víc vadí, že má určité sexuální fantazie...

Velice bych rozlišovala, jestli si dítě píše něco do deníčku, což je papírová kniha, kterou si nepřečte půl republiky a jisté procento deviantů, a na internet, kde si to může při troše snahy číst kde kdo, příp. kde si to děvče nepíše jen tak pro sebe, ale píše si to s někým druhým.

Jinak souhlasím.

"Nejenom, že spolu flirtovali, ale psali si otevřeně sexuální zprávy o věcech, co bych ani nečekala, že má dcera zná." - To ještě existujou lidi, kteří si myslí, že jejich 13ti leté děti neví na co to mají nebo že nikdy Péčko?

Mě fascinuje, jak se rodiče stydí za to, že si přečetli FB dětí. Jako vždyť to jsou jejich děti a jsou za ně zodpovědní, tak co by si to občas nepřečetli, aby věděli, co se kolem jejich dítěte děje? A je něco jiného číst FB 13 nebo 17letému dítěti.

Jasně, že 13letá holka si tam kamarádce může stěžovat právě na ty své rodiče, ale ti zase musí být tak nad věcí, aby tohle neřešili. A uvědomit si, že pubertální: Máma je k*áva, fotr je de*il, ještě neznamená, že si to to dítě opravdu doživotně myslí.

Nicméně s dcerou bych si klidně sedla a zeptala se jí na to. Ono totiž často jsou tohle jenom řeči. Ona ví, že je doma, že ten kluk je stovky km daleko, takže velice pravděpodobně ho neuvidí, tak může být trochu odvážnější a psát si s ním o věcech, které zná jen teoreticky a ani je zatím prakticky netouží provozovat. Jen se tím ujišťuje, že ví, o čem to je, plus se "dozvídá" informace od těch, co to vyzkoušeli (oni taky můžou kecat).

Ale co tím vyřeší? No tak si holčina změní heslo a příště si dá sakra pozor, aby na FB nezůstala viset.

Nic nerikat a sledovat!