Ona

Diskuze

Kvůli nehodě na motorce jsem přišel o nohu, jezdit jsem ale nepřestal

V devatenácti letech jsem osudově havaroval na motorce a vážně si poškodil dolní končetinu, která mě od té doby pořád bolela. Po několika letech jsem přestal nohu úplně cítit a nechal si ji dobrovolně amputovat, ale jízdy na silném stroji jsem se nikdy nevzdal. Další díl našeho seriálu Můj boj s nemocí napsal čtenář Pavel Růžička.
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Bez ohledu na sympatie k panu Pavlovi tu mám 2 "technické nedostatky": jednak amputovaná noha není nemoc (pro redakci)... a druhak, cpát zjevně "zhuntovanou" nohu do lyžáků (a celkově se chovat, jakoby se nic nestalo) mi nepřijde příliš zodpovědné. Samozřejmě, nejsem lékař ani neznám okolnosti tohoto případu, nicméně třeba byla šance na zachování nohy nebo snad i zlepšení jejího stavu..

Každopádně klobouk dolů před optimismem sálajícím z tohoto článku. Docela jsem kulil oči, že pan Pavel jezdí na normální mašině, osobně jsem očekával (vzhledem k amputaci nohy) (moto)tříkolku :-)

4 0
možnosti

J34a91k77u96b 34V26r62b22a

15. 10. 2014 14:04

no jestli by ji zachovali za cenu toho, ze jen bude sedet na kanapi, tak asi zvolil lepsi reseni ...

2 0
možnosti

Moc hezké R^ Co se ale týče předsudků o motorkářích - samozřejmě nikdy nemůžeme házet všechny do jednoho pytle, ale bohužel se najde spousta hlupáků s vymetenou hlavou, co osedlají silnou motorku a jezdí jak prasata.... Tyto lidi já osobně nazývám pouze jako "řidiče motorek", MOTORKÁŘ je pro mě člověk takový, jak ho popisuje pan Růžička v článku. R^

3 0
možnosti

Pěkný článek, přeji Vám Pavle hodně štěstí do dalších kilometrů. Je vidět, že i přes všechny zdravotní trable jste plný optimismu. Tak ať Vám to vydrží! :-)R^

6 0
možnosti