Vzpomněl jsem si na jednu scénku z Frasiera. Zavolala mu (rozhlasovému psychiatrovi) posluchačka v takovéto situaci, že manžel dokonce trvá na tom, že budou mít v ložnici urnu s popelem jeho předchozí zesnulé ženy. Frasier ji poradí, ať si s ním promluví a mezitím urnu přemístí do méně intimní místnosti, třeba do obýváku. Ona mu poděkuje, že to je dobrý nápad a vzápětí se ozve z telefonu zvuk rozbití něčeho keramického. Frasier se zeptá, co to bylo, a posluchačka nonšalantně odpoví: "Ale nic. Už musím běžet, pane doktore. Čeká mě nějaké to luxování." :D

Frasier pak ještě řekne do rádia "A tak zatímco Jennifer pomáhá bývalé ženě svého manžela z koberce, přeji posluchačům pěkný den."

Trápení vepsané ve tváři... hotová teta Kateřina...

Za všechno může bývalý přítel Kristýny. Měl ji v knihovně vyzvedávat a ne ji nechat dělat vrbu vdovcům.

A co čekala? Nezamilovala se do něj, jen se v ní probudil ten ochranářský mateřský cit, lítost a pocit vlastní důležitosti, že ji někdo potřebuje. A on toho jen využil tak, jak chtěl/potřeboval... nebo spíš tak, jak se ona využít nechala.

Slečna má zjevně spasitelský komplex. Měla by se sebrat a jít žít svůj vlastní život a ne se snažit měnit život někomu, kdo o to zjevně nestojí.

Ta pani Kristina ma asi velmi nizke sebevedomi. Jinak si vubec nedovedu predstavit, ze normalni zenska by to vydrzela. Ten pan se necha hezky obsluhovat u stolu a v posteli. A o deti ma postarano taky.

To je jako soupeřit se svatou. Momentálně pán potřebuje akorát tak kapesník a psychologa. Pokud paní není ani jedno z toho, měla by zřejmě na čas vyklidit pole - vlastní zkušenost.

A vítězící rada z ankety je blbost. Děti byly dost velké, když jim matka zemřela a tak žádná teta ji nikdy nenahradí. Chlap, který hledá pomoc v knížkách jak překonat životní ránu a to opakovaně je prostě bábovka a chybou bylo si ho namluvit.

Situace je velmi citlivá a komplikovaná. Jestli paní nedokáže razantně toto dorazit, skončí vztah stejně. A tak za účastí dětí "vyčistit" byt a po bouři  která nastane to buď klapne nebo ne. Je to 50 / 50. Ale to je jako jindy v životě. Bohužel jiná "přesvědčovací" možnost není.

Nesmí vyklidit skříně, protože je tam schovaná jeho manželka...

vidím, knížka nezabraly 

Tohle už není normální. Na zemřelé má člověk zavzpomínat. S láskou, někdy i s humorem. Fotka, nějaká drobnost která ho připomene...  Ale schovávat všechno na co kdy dotyčný v životě sáhnul? 

Ten člověk se nedokázal smířit s jejím odchodem. Stejné situace vzniká, když se dva rozejdou a ten druhý stále čeká, že se dají opět dohromady. Paní by si měla s přítelem promluvit a pokud to nepomůže, tak odejít.