Mně částečně pomohla podpatěnka (kratší dolní končetina), pískání odeznělo, zbyl jen šum a ten už nevnímám.

U mě to přišlo postupně, tak že jsem si ani neuvědomila, že něco neklape. Tinnitus jsem nepovažovala za hrozbu, až když mi ve zkouškovém zalehlo v uchu a já na něj skoro neslyšela. Utíkala jsem na ORL a tam mi dali vitamíny za 500 s tím, že to stejně asi nepomůže, ale zkusit se to musí. Ucho odlehlo, ale žádná výrazná změna se nekonala. Zjistila jsem, že mi víc píská v uchu, když vypiju víc alkoholu, když vypiju málo vody nebo když jsem hodně unavená. A pak logicky když mám nahlas sluchátka. Občas se to fakt nedá, ale poslouchám hudbu nebo mluvím s lidmi a zvládám to. Plánuju návštěvu u ortopeda, ale jsem po.eroutka, takže ji odkládám. Mám totiž dlouhodobé problémy v kloubech pravé ruky, měla jsem tam i dlahu, semtam mi trnou prsty, myslím si, že by to mohlo s tinnitem souviset. Čtenářce jmenovkyni přeju hodně štestí. :)

Trnutí prstů může být kořenový syndrm krční páteře, ten může titnitus také způsobovat, nebo to můžou být karpální tunely, ty by na tinitus neměly mít vliv (kromě nějaké psychické zpětné vazby).

Já mám tinnitus už 20 let, je mi 35, ale naprosto normálně s tím žiju, razantní zlepšení přinesly infuze a akupunktura. Mám i horší sluch, takže se musím důsledně vyhýbat hluku - používat ucpávky.

Mně dva doktoři doporučili infuze na stabilizaci potíží. A zásadní vliv, kromě výživy, má držení těla - páteře. Cvičení krční páteře podle pokynů rehabilitace by mělo částečně pomáhat  (flákám to). Důležitá je stabilizace, protože se to zhoršuje. Není řešení si zvykat a neléčit to. Každopádně je to komplexní choroba a nemá jednoduché řešení. Četl jsem o případu, kdy se mladý muž výrazně zlepšil po dvouletém cvičení krční páteře. A musí pokračovat dál.

Prý pomáhá výstřel poplašňákem těsně u ucha. Je to prý 50/50.

No to může pomoct taky tak, že se to podstatně zesílí nebo se přidají další tony. Takže nebrat.

Se všemi nemoceni se člověk musí naučít žít a nevzdávat to a toto je jedna z nich. Pozitivní na tom že, že neslyšíte druha nebo manžela chrápat, pří rozčilení nebo stresu jsou zvuky intenzivnější, nejlépe se tím moc nezabývat, nemyslet na to.

Tohle mel take Bedrich Smetana: na sklonku zivota slysel nepretrzite vysoke e. Pry to bylo sekunderne z nejake nemoce, nevi se to ale jiste.

A Van Gogh 

Tinnitus mám dědičný. Moje babička jím trpěla od 25 let, tedy 70 let tahem. Moje matka od 29 let, tedy už 37 let a já "až" od 33 let, to je 10 let. Jedno víme jistě, NIC se s tím nedá dělat. Žádné léky, žádná alternativní medicína, akupunktura atd. NIC. Musíme si jen zvyknout. Hodně je to o psychické pohodě. Když je člověk nervózní, nevyspaný, zvuky vnímá hodně silně. Pokud je v pohodě, cítí se šťastný, zvuky tolik nevnímá. Takže to není o intenzitě zvuku, ale o jeho vnímání. Moje mamka se z toho může zbláznit. Co si pamatuju, neustále je nešťastná a vzteklá, že ji silně píská v uších. Já vinou nepříznivé životní situace si nechala předepsat antidepresiva a tím, jak jsem se po nich hodně zklidnila a hodila do pohody, i tinnitus vnímám míň. Vlastně už skoro ani nevnímám. Takže vlastně ano, můžou zabrat léky na psychiku. Tedy ne že by tinnitus zmizel, ale už ho tolik neřešíme :-)

Dokud mi v uších jen pískalo a šumělo, dalo s s tím žít.  Sice je to trošku inervující, ale dá se to. (Betaserc mi nepomohl, ani jiné léky). Je to asi pět let co se mi začaly v tom pískacím uchu přesypávat krystalky (má je tam každý, ale jen někdo si z nich dokáže vyrobit přesýpací hodinky) a byly z toho záchvatovité závratě (tzv. BPPV). Co na tom, že benigní, život dokáží znepříjemnit i tak. Takže buďte rádi, že vám tam "jenom" píská.

Kdesi jsem se dočetl, že by na to mohla zabrat klasická čínská medicína, ale prý výsledky jsou dobré, jen když se s léčbou začne brzo poté, co se objeví první příznaky. Tak nevím... Sám to mám taky a absolvoval jsem taky řadu vyšetření a nakonec jsem si prostě zvyknul...