Osobně nemám rád genderová klišé, že žena má jen a stále mýt nádobí.

.

Samozřejmě, že může kdykoli vyndat ruce ze škopku.

.

Třeba když přivezou uhlí.

jméno autorky tomu článku dodává korunu.

Ženy dneska zvládnou prakticky všecky dříve typicky mužské práce - Norsko ted potřebuje ženy povinně v armádě, ona se ta válka stejně nejvíc řeší už jen za klávesnicí a tlačítkama, no není žádnej praktickej důvod ženám v ničem bránit. Jedná se o to, jak se k ženám chovat a v tom nejsou jednotný - některé chcou bejt květinky jiné kariéristky. To nejde vždycky poznat během pár vteřin a napadá mě spíš idea, čím mě pak může druhý pohlaví okouzlit a myšlenkově obohatit a přitahovat - když bude mít za sebou úplně stejný prožitky života. Při klábosení o hokeji, sekání dříví a matematických vzorcích je pro mě spíš kamarádka nebo spolupracovnice než objekt sexuálního zájmu.

A muži dnes zvládnou dříve ženské práce... Všude se mluví o tom, jak se mají muži chovat k ženám, zda-li taktové či onaké chování je ještě v rámcí dnešního chápání zdvořilosti, ale nikde se nehovoří o tom, jak by se ženy měly chovat k mužům. Je to o to více zarážející, že ženy se častějí stavějí do role rovnoprávných s muži, ale stále se poukazuje jen na chování vůčí ním, nikoliv naopak.

Aneb když se muž chová normálně, je vidlák, a když se chová jako gentleman, je sexista

Nepochopil.

Chápu, že šovinistický sexista, který staví ženu do role květinky je strašný problém. Ale co ženy - šovinistické sexistky - které se do role květinky staví samy?

Ano, i takové zaostalé soudružky stále existují - existují genderově nekorektní ženy, které se zcela bez ostychu staví do role křehkých květinek a nechají šovinistu, aby za ně zaplatil večeři, koupil jim dárek, donesl kytku a všemožně je hýčkal. 

Dokonce jsem slyšel, že existují ženy, které zcela dobrovolně zůstanou doma s dětma, zatímco odporný šovinista vydělává prachy a živí celou rodinu. Co s tím chcete dělat? Chlapa zavřít, ženskou poslat na převýchovu? 

to je opravdu strašná situace 

Boze ja jsem ale zvire, byl jsem benevolentnim sexistou a terorizoval zeny svou sovinistickou galantnosti. Zaroven jsem to delal blbe, protoze za tim nebyla agenda jak je dostat "k plotne", moje partnerka takova neni. Co mi je fakt odporne je ta snaha ryt do lidskych zivotu a ten pristup pestitele kraliku co z clanku cisi, potreba vnutit ostatnim nejaky sociologicky vzorec chovani. Z dilny nejakeho bakalare genderovych studii jsou pak vznaseny navrhy aby bylo zakonem zakazano nosit sukni nebo misto muz a zena rikat bytost, protoze proto. Neprispela snad vdana autorka s "v oboru povinnym" pomlckovym prijmenim svou svatbou k utisku zen? Neni treba jeji rozhodnuti zkoumat a odsuzovat? Co odsuzuji ja je, ze v dobe ekonomicke krize lezou z fakult mraky "socialnich inzenyru" co pak v neziskovkach vysavaji dotace nebo sedi na podpore a pritom firmy nemohou sehnat ajtaky, ale treba i remeslniky. Nedela "tem sebevedomym" zenam spis cest kdyz se nejaka chopi prilezitosti, pokud ovsem CHCE, ne v reakci na nejaky clanek?

Dr Maite Garaigordobil je žena, opravte si v tom článku pohlaví

Tak odtud se ti sexističtí vymaštěnci berou? Odkud asi, než z rodin, snad je nevychovávali v nějakém substrátu na farmách. A to o tom nedostatku seběvědomí, to sedí. 

Já si myslím, že lidé se k člověku bez ohledu na to, zda je to muž nebo žena, chovají tak, jak jim to on sám umožní.

Pokud hned od začátku dáte kolegům nebo partnerovi jasně znát hranice toho co ano a co ne a ozvete se, když se vám něco nelíbí tak si na vás moc dovolovat nebudou, Pokud ale člověk ze strachu nic neřekne a spolkne hloupou poznámku nebo jinak nepříjemné chování druhé osoby, nemůže se divit, že se taková situace bude opakovat.

Kolikrát ani ten druhý nemá chuť vám ublížit ale prostě od vás nemá informaci, že to co dělá vám vadí.

Tak že nefunkční manipulativní a sexistické chování není jen otázkou sebevědomí muže ale i ženy - pokud je ona nesebevědomá, tak sebou nechá orat, pokud ne tak je jedno jak moc velký sexista on je, nikdy na ni mít nebude a ona ho s přehledem a elegancí bude umět usměrnit či usadit.

Potíž je v tom, že z 90% (tvrdím, že ze sta, ale nechci znít kategoricky) umožňujete podvědomě. Tím, co z Vás jde, co si přivoláváte, po čem podvědomě toužíte. A věřte, že většina lidí jsou masochisté, aniž by si to uvědomovali. A chcete-li po někom, aby něco dělal nebo nedělal, pak jej nerespektujete, nýbrž s ním manipulujete podle svých představ. Postačí nebrat si věci osobně - chce-li někdo řvát, nechť řve, vypovídá to o něm, ne o Vás :-) Změňte sebe (uvědomte si) a změní se věci, které se Vám "dějí".

Můžeme vychovávat? Jak? K obrazu svému? K ideálnímu milenci pro nás, jakého bychom jej chtěly, kdyby byl dospělý? A v tom je právě zakopaný pes. Přestanete-li vychovávat a začnete-li pomáhat, aby se dítě mohlo realizovat (klidně i proti Vašim představám), bude Vás za to milovat. Protože mu dopřejete svobodu (s nastavením hranic) a nebudete jej neustále peskovat a lhát mu - tohle je takhle, tohle takhle, tohle musíš, tohle nesmíš. Dítě důvěřuje a důvěru ztrácí, pokud zjistí, že mu nejbližší lžou.

Ta pomatená výzva v posledním odstavci mě taky dostala.

Postavila na hlavu jakoukoli snahu o objektivitu.