Pak ovšem zbývá jen lakonická otázka - jsme skutečně ony podvědomě naučené vzorce chování (od kohokoli), které používáme v nejrůznějších situacích, tedy v podstatě bioroboti, anebo ne. Anebo je něco pod tím (za tím)? A to nejdůležitější - pokud ano, jak se k tomu dostat a jak se tedy těchto vzorců zbavit, neboť teprve tehdy, až je uvidíme (kdo), tak se jich můžeme zbavit 

No já sice se s rodiči častečně stykám, ale přestože bych neřekla, že nás vychovali špatně, dala jsem si tu práci a snažím se děti vychovat naprosto jinak. už jen proto, že doba je uplně jiná a co dřív byla přednost , může dnešni optikou být vnímano jako slabost

Pokud bych zvládla výchovu aspon z poloviny jako moji rodiče - všechny děti   máme relativně fungující vztahy a rodiny, práci, a s matkou (otec bohužel už nežije) se vídáme rádi, často a pomáháme, kde můžem - bez nátlaku, byla bych se sebou spokojená. Ovšem pokud by mě vychovávala jedna z citovaných v článku, taky bych chtěla být jiná :-).

A teď si představte, že takovýhle existence vychovávají děti bez manžela. A vychovají z nich neurotické osůbky, které se budou třást hrůzou, aby náhodou nesedly někde v přírodě na mez a nezašpinily si oblečení. To s pak nemůžeme divit, že to jde s populací zu grund (cugrunt).

.. a takové neurotické, ale s manželem .... jsou v pořádku?

Tak za prvé - paní Evička z článku je teda docela dobrý čůza. Za druhé - je to hnus toto tady 

Já bych teda chtěla vychovávat své děti tak, jak vychovávali mí rodiče mě...cíleně:-) Protože mě nikdy nervali do žádných kroužků, byla jsem jedináček, rodiče trochu bohémové, ale tatínek mě učil sám spoustu věci a tak, že mě to bavilo. Ty halucinogenní pohádky o knedlíku Herbertovi, který plaval přes všechny řeky Evropy si pamatuju doteď. A ani ve škole jsem pak neměla problémy se socializací, a to jsem prosím pěkně nikdy nechodila do školy a měla jednu stejně starou kamarádku...:-))

nikdy nechodila do školky ne?

no fuj, ten design je hnusnej

Nesmysl. Právě proto, jak se k nám moje matka chovala, vyrůstají moje děti úplně jinak

moje máma měla to samé, dělala všechno proto, aby nás vychovala úplně jinak. Říkala, že udělá všechno proto, aby jsme měli jíné dětství než ona

Tak to vypadá,

že jsme v pérdeli, pane hrábě...

držíme se zuby nehty, ale asi to dlouho nepůjde

milí rodičové, pokud vám nefunguje manželství, nejste spolu šťastní, nejraději byste od sebe odešli a zůstáváte pouze kvůli dítěti / dětem, tak se na to vykašlete. Dávate svému dítěti vzor chování a je velmi pravděpodobné, že ono bude mít v dospělosti vztah buď taky nefunkční nebo žádný.

Dost diskutabilní, jestli vzor rozvodů je to pravé ořechové. Já si to nemyslim... ( Nemluvim o týrání partnerem apod. samozřejmě )