Kurzy ano, ale nejsou všemocné...

na kurzy chodíme... synovi jsou 4 roky... kratší vzdálenost uplave s přehledem (styl prsa), plave dobře pod vodou, teď se učí nádechy... miluje vodu, skákání, potápění... skočí šipku, i po nohách... ve vodě udělá kotrmelec... z vody ho musím dostávat pomalu násilím :D - nemá rád pokládání na záda, takže na znak si ještě počkáme...

- máme skvělou instruktorku a díky ní je syn tam, kde je... ale na rozplavání se dítě potřebuje hlavě vodu, takže chodit plavat i mimo kurzy je nezbytné...

- já se naučila taky plavat sama už mezi 4. a 5. rokem, ale správnému stylu až v dospělosti...

A pak bude dítě v dospělosti říkat

Jo, na to si pamatuji, jak mě maminka zaplatila odborníka na výcvik plavání, zatímco tatínek popíjel své vychlazené pivo u stánku a maminka si slunila ty své špeky na dece..

Divná doba

..moji rodiče plavali a nikdy nevyprávěli, že chodili k "odborníkům", já a sourozenci také plaveme a "odborníky" jsme nepotřebovali, moje děti také plavou bez "odborníků". Kde se stala chyba, nejsme my nějaký divný rod? A nebo je to tím, že se prostě vždycky v létě chodilo k vodě....

Poměrně rozšířený mýtus, že se dítě naučí plavat ve třech

letech jsem osobně splnil. Jednoho vnuka jsem naučil ve čtyřech a dva ve třech letech. Pravda jen prsa, znak a skok po hlavě.

Já bych to nelámal přes koleno

Sám jsem se naučil plavat hodně pozdě - někdy kolem 12. roku života. Předtím mi to nešlo, samozřejmě jsem prošel i plaveckými kurzy v rámci školní docházky. Bez kruhu či záchranné vesty jsem do vody nevlezl.

No a pak přišel ten "pravý čas" a já se naučil plavat naprosto bez nějakého násilí. Nejdříve jsem to zkusil v bazénu s korkem, pak jsem ho sundal a šlo to taky.

Mě to přijde, že toho po dětech chceme moc. Chceme aby uměly lyžovat, bruslit, plavat, jezdit na kole, šplhat a já nevím co ještě. Prostě aby v rámci průměrnosti uměly od všeho něco. Výsledkem je, že jim to zbytečně znechucujeme když je nutíme do něčeho co neumí a co je hlavně nebaví. Nechme to na nich, ono se to poddá a až to bude potřebovat, tak se to naučí - a nebo nenaučí. Já např. neumím lyžovat a taky žiju. Zima a zimní sporty mi nic neříká, na Vánoce jedu raději k moři, než na hory, tak proč se do toho nutit?

myslel jsem si že špatně vidím, ale bohužel jsem se spletl

To budem za chvíli pro děti najímat i učitele pro správnou chůzi?? Lidi a především rodiče vzpamatujte se a radši než dětem platit zbytečné kurzy, tak se jim snažte sami věnovat ;)

Re: myslel jsem si že špatně vidím, ale bohužel jsem se spletl

Že vy učíte děti sám doma a neposíláte je do školy?

Problém je, že spousta lidí si myslí, že naučit plavat znamená "nějak to uhrabat, aby dítě zůstalo na hladině". To je ale docela omyl, na který bohužel už dost lidí doplatilo, když se dostali do nějaké divočejší vody (nebo stačí mezi divočejší společnost).

...

Já jsem byla jako dítě vždycky vodní živel, nebála jsem se potápět, rychle jsem zvládla dýchání do vody a splývání. Můj taťka byl taky dobrý plavec, takže mě učil on. Pak ale začly školní kurzy. Probíhalo to tak, že neplavcům cosi teoreticky vysvětlili, pak je rovnou nahnali do vody a z těch zoufale se plácajících dětí vybrali to nejzoufalejší, které vytáhli ven, zostudili ho před celou třídou a následně na něm začali předvádět ty správné pohyby. Nás plavce nechali plavat na vytrvalost a nikoho nepustili ven, dokud neměl odplavanou potřebnou vzdálenost. Všechno doprovázel řev naší instruktorky, z které jsem měla regulérní trauma. Naštěstí jsem si ho nepřenesla celkově na vodu, doteď plavu ráda, ale kvůli té ženské jsem přestala chodit na plavecký kroužek (mimo školu), který střídavě vedla i ona. Takže bych poradila rodičům, kteří chtějí dítě svěřit odborníkovi, aby si nejdřív zjistili, co je ten odborník zač.

Re: ...

Něco podobného si taky pamatuju. Plus ještě "odšťouchávání" těch, co se báli hloubky, dřevěnou tyčí od břehu.

lepší je se dítěti věnovat

dát mu nějaké základy plavání atd. a pak ho přihlásit do nějakého kroužku, ať už samotného plavání, nebo třeba Vodní záchranné služby, kde se naučí nejen plavat, ale i pomáhat.

Řvoucí plavčíci

Odborníkům na plavání se bohužel často daří spoustu malých dětí od plavání spíš odradit tím, že umějí  na děti většinou jen řvát a nadávat jim. Že by to bylo tím hlukem u bazénu? Citlivějšího mrňouse, který zažije nějakou věčně řvoucí a zamračenou plavčici-partyzánku, už po takovém zážitku na další hodinu plavání nedostanete. Rovněž metoda, kdy plavčík nechá 4leté začínající "plavce" nastoupit zády podél bazénu a pak spolu s pomocníky naháže nic netušící důvěřivé děti do hluboké vody, takže děti zažijí akutní šok z topení, mi přijde úchylná.

Re: Řvoucí plavčíci

plavčík není trenér plavání a naopak. Každý má učit to své. A ty metody jak popisujete, buď je to vymyšlené, nebo to žádní odborníci nebyli. Pak je to spíš na trestní oznámení.

Dekuji,

ani ne. Radsi se diteti budu venovat sama, nez ho sverovat (za patricny peniz samozrejme) odbornikum na kazde uprdnuti. Pocetim pocinaje.