- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Sice se říká, že se jí i očima, ale podle mě je to blbost...dokud bude žaludek říkat že je prázdný tak oči můžou vidět co chtěj..:))
Mohlo by to pomoct těm, co se přejídají, tedy jedí i když už je jejich žaludek plný.
že místo dušené mrkve baštím gulášek, tak to beru.
Když si budu nabírat na vidličku malé kousky (protože je uvidím jako velké), budu jíst automaticky pomaleji - a jsme u základu - pomalu jíst, dobře žvýkat. Když si budu nabírat na vidličku půlky řízku, tak než si tělo všimne, že jsem najezená, budu přejezená. Buď si člověk zvykne a začne jíst pomaleji - nebo si zvykne a začne si nabírat víc. A když už sušenku, tak raději s kvalitní hořkou čokoládou než jen prázdné kalorie tuku a mouky.
Já myslím, že bude stačit, když bude obraz opožděný za tím, co člověk vidí, zkoušel jsem něco podobného se zvukem, když má člověk sluchátka a mluví nam ikrofon a je tam znatelné zpoždění, tak mluví hrozně pomalu, tady by mohl pomalu nabírat jídlo...
že je to jen iluze a může vlastně jíst ještě víc, než normálně...
ještě ty brýle a mám "japonský" vynález:-)