A co takhle

hodnotit hlavně snahu i v matice například? Já bych zas chtěla známkovat tělocvik, ten mi vždycky šel a je také důležitý, že... a na matiku talent nemám, ale SNAŽÍM SE . Předmět jako předmět, každý má talent na něco. A na co talent nemá, tak má hold horší známku. To pak zrušme i známkování výtvarky, tam je to taky hodně subjektivní jestli je čmáranice hezká nebo ne.

Re: A co takhle

Já bych právě zrušila známky i v malování, hudebce a pracovních činostech, tak jako v tělocviku.

Na táboře

při příjezdu na dětský tábor jsme si všimli lan zavěšených na vrbách u řeky vzadu za chatičkami...

při příjezdu na ta lana nevyšplhal skoro nikdo...

při ODJEZDU domů z tábora nahoru vyšplhaly všechny děcka !   ... a vo tom to je.

Bylo to blízko, bylo to furt k dispozici a byla přirozená konkurence a soutěžení mezi dětmi ...

Tělocvik

Já jsem odmala na tělocvik a obecně nějaký přesně určený pohyb levá. Taneční kroky pochopím, ale trvá mi to delší dobu. Mám problém sladit při aerobiku ruce a nohy. Nebaví mě kolektivní sporty, jedině snad basketbal nebo florbal, jenomže my měli ve třídě závodní volejbalistky a gymnastky, takže jsme si taky mohli nechat zajít chuť. Navíc kluci měli štěstí na tělocvikáře s rozumem, takže drtivou většinu roku hráli fotbal, my skákaly, běhaly, házely a vrhaly a co z toho? Třídní výlet na kole jsem přežila s jazykem na vestě jako poslední ocásek vzadu, na "cyklistický kurz" jsem si bez větší námahy vymínila u alergoložky papír (a ano, fakt na jaře trpím jak pes). Bavila mě voda. Ráda chodím pěšky, i když zase nejsem žádný šílený turista. Ve třeťáku na gymplu jsem dostala z tělocviku za 3, protože jsem měla angínu a po zkušenostech s opakovaným návratem nemoci jsem odmítla 14 dní cvičit.

A co vůbec chcou?

znamky

obecne si myslim, ze vetsi problem nez znamky je pristup telocvikare. byvam na deti nekdy hodne zlej. hlavne kdyz se smejou nekomu, kdyz mu neco nejde. kdyz je pristum ucitele rozumny, tak i to dite, ktery je totalni kopyto, muze mit z telocviku dvojku a mit ho presto rad. znam takove pripady...

Radvansky

koukam, ze si pan Radvansky mysli, ze telocvikari jsou asi spisovatele :) psat 200 slovnich hodnoceni kazdyho pul roku by byla celkem pekna knizka... a myslim, ze by se pak pobavili rodice, kdyz by si ty nase vyplody cetli:) ale jinak vsechna cest pred panem doktorem (btw: doktory obecne nemam rad a jsem telocvikar)

vysvedceni je zhodnoceni

schopnosti zaka. at se jedna o pohybove nadani ci naopak matematicky mozek. ja zase nemam ani omylem na chemii a znamkovat snahu jsem tedy nikdy nezadal .

Re: vysvedceni je zhodnoceni

ony by nejlépe ty internety a tělocviky zrušily...

...

je zvláštní, že tělocvik nemají rády hlavně ženy, které mají problém doběhnout i tramvaj

Re: ...

ony se v tom mladém věku o své tělo starají vesměs tak, že prostě buď nejí dostatečně (kvůli štíhlé postavě) a nebo se přejídají. chtělo by to pravidelný pohyb i stravu a hned bude v tělocviku více jedniček.

Výchova by měla vychovávat, nikoli deptat děti, které nemají

Všechny předměty označené "výchova" by měly pouze vychovávat k tomu, aby děti měli k těmto předmětům kladný vztah. Matematika, český jazyk, cizí jazyk, chemie, fyzika apod - všechny tyto předměty se lze naučit, někdo musí vynaložit větší úsilí, někomu to jde pro změnu samo. Ale pokud někdo nemá hudební sluch, nemůže ho žádným učením získat, pokud nemá pohybové nadání, tak se lepšímu pohybu jen těžko naučí a výtvarné nadání musí mít člověk také tzv. shůry dáno. Stejné je to s pracovní výchovou, pokud je někdo tzv "levej", zručnosti se nenaučí. Klasifikace by měla být v těchto předmětech zcela zrušena, mělo by se jednat o víceméně odpočinkové hodiny, které rozšíří obzory dětí. Místo toho  tělocvikáři často bazírují na nesmyslných výkonech a výjimkou nejsou vysvědčení s 1 od shora dolů, jen z TV třeba za 3. Obdobný zcela nesmyslný přístup znám i z hudební či výtvarné výchovy.  Myslím, že slovní hodnocení by v těchto výchovách bylo mnohem vhodnější.

Re: Výchova by měla vychovávat, nikoli deptat děti, které nemají

mne učitel na základce vždy říkal, že si rukama nevydělám ani na slanou vodu. Nebral jsem to jako žádnou křivdu, naopak jsem byl přesvědčen, že má pravdu. A tak jsem se rozhodl vydělávat hlavou

Ja jsem pro hodnoceni podle vysledku

V zivote je pramalo dulezite, jak se kdo snazil, dost casto to je pouha vymluva.

Pocitaji se jen vysledky. "Sefe, skoro jsem tu praci dokoncil, ale ja se hrozne snazil!" - to asi taky neprojde.

Jestli mam vysplhat na tyc do 20 sekund, tak ano, nekdo ma lepsi predpoklady, nekdo horsi. Muzeme se bavit o tom, jestli to mam sanci to natrenovat (coz je 100% potreba), ale cile by meli dosahnout vsichni, pokud nemaji nejaky zdravotni problem.