- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
někdo tu napsalmoudrou poznámku...
Bu´dte k rodičům tolerantní, máte jejich geny, ve stáří budete nejspíš stejně příšerní jako oni
Staří lidé těžko odhadují míru rizika. jedni stárnou do neuvěřitelné důvěřivosti, jiní do paranoi...
nevím, co je horší. já o sobě vím, že půjdu do té paranoi, i když moji rodiče to mají spíš naopak. Doufám, že mě nebudou muset jednou vnoučata vyrážet ¨dveře
Ona ta paranoia často souvisí se stařeckou demencí provázenou halucinacemi.
Legrační je, že třeba můj prastrýc (80 let) stále vnímá mého otce (60) jako "kluka". Máme chalupy vedle sebe, tak strejda vždycky radí "mladému".
jinak, u některých věcí mi přijde logické, že se starší rodiče poradí s dětmi, které se v tom víc vyznají. Naši třeba kupovali psa, tak jsem je upozornila na existenci množíren, o čemž neměli předtím ani tušení. pochopitelně se člověk nemůže tvářit jak mistr světa-amoleta, to je nepříjemné každému
Ještě markantnější je to u prarodičů. Svět se mění, ale důchodci už se mu nedokážou přizpůsobovat. Třeba, když byla vaše babička mladá, byl poskytovatelem všech služeb stát. Tak se není co divit, že když za ní přijde někdo, že je od "telekomunikací" nebo "egergetiky", tak změní dodavatele služeb rychleji, než stačíte říct babi, kolikrát jsem ti to vysvětlovala? A kdo si myslí, že jemu se to ve stáří nestane, je naivní trouba.
Víte, já jsem schopná pochopit, že se člověk nechá napálit, ale pokud rodiči/prarodiči desetkrát řeknete, ať nikomu neotevírá nebo nic nepodepisuje, a on to přesto udělá, není to imho o změně světa.
Jo a jen tak mimochodem http://zagorova.blog.idnes.cz/c/153201/Promin-mami.html
Těší mne, že v tom nejsem sama
Tak já osobně mám podle mého nadstandardní vztah se svou mámou. Mám ji spíš jako kamarádku a klidně jí pustím jakoukoli hodně osobní i intimní informaci. Máma se mě naučila po menším boji respektovat jako dospělou a svéprávnou a nekritizuje mě. Jediné co občas provádí jsou její rychlá řešení mých problémů (černé nebo bílé, nic mezi tím) a dost nevyžádaných rad a občas dostávám i ty vyžádané. Já ji pro změnu občas taky kontroluju... Ty seš nachlazená? Vzala sis s sebou prášky na tlak? A moderní technika, to jsou moje oblíbené historky Za to s tátou, s tím máme takový rezervovaný vztah a moc si nerozumíme, návštěvy jsou takové formální a protože se to sluší. Za některé jeho skutky mu nemůžu přijít na jméno a občas bych si s ním ráda všechno vyříkala, jenže už je to opravdu starý pán, který je těžce nemocný a člověk když ho vidí, nemá ani chuť vytahovat staré křivdy, i když by chtěl.
jsem měla ve dvaceti dnes je jí 30let. Dodneška jsem si myslela že mame nadstandartní vztah. Ale aby mi kecala do jídla známých a co kde kdy dělám to ne . No ta by jela . Já jí taky nekecám do toho že chodí po tmě parkem z práce nebo do práce. A že mne to se--re značně ona ví.
Zkuste se na její radu dívat tak, jako by vám ji neřekla vaše dcera "to jelito, které si v pubertě obarvilo hlavu na modro" , ale jako třicetiletá kamarádka. Myslím, že i dospělé dítě může dobře poradit a nemusíte se stydět, že vám do něčeho "kecá".
kdy se rodiče vesměs chovají nemožně. V dospělosti už to překousnu, když se matka nechová podle mých představ. Akorát ona se nezměnila "Proč nemáš čepici? Venku je zima" (je tam +5 °C)